RECENZE: Skupina Zrní míří k hloubce hudby

Zrní se během vystoupení soustředilo nejenom na písničky z uvedeného minialba, ale také na ty z loňské desky Jiskřící a ty, které vyšly na předchozích albech, prošly zátěžovou zkouškou času a udržely se v koncertním programu. Kapela přitom ke všem přistupuje velmi přátelsky. Ponechává jim jejich albový ráz, nicméně pokud pocítí, že si zaslouží aranžérský či interpretační posun, udělá ho.

Písně z kolekcí Jiskřící a Spící jsou ve studiové podobě opatřeny elektronickými zvuky. Zrní na koncertě řadu z nich přehrává na hudební nástroje, mnohé ale ponechává ve strojovém stavu, čímž krášlí svůj v základu folkový sound.

Na ten totiž během let nabalovalo další vlivy, aby se v současnosti dobralo pozice, kdy je kvůli svému vývoji vnímáno spíše jako alternativní kapela, nicméně jeho sound požaduje mnohem více přívlastků.

Pražský křest ukázal, že jedním z nich je živelnost. Zrní ji rozhazuje po hrstech a například zpěvák Jan Unger se během setu dostával do stavů, kdy evidentně propadal do svého písničkového a textového světa a nevnímal koncert jako pěveckou činnost, nýbrž jako duchovní umělecký výlet. Obecně nepatří k úplně jistým zpěvákům, nevládne pevným hlasem a bezchybnou intonací, mandát k tomu, aby stál v čele kapely, mu ale dávají jeho interpretační a osobnostní přirozenost.

Ostatní muzikanti prožívali vzájemné umělecké napojení, při kterém se v jejich tvářích střídaly úsměv i jakési ponoření se do umění jako takového. Z toho všeho ven prýštily písně, jejichž forma je sympaticky pružná, melodičnost trochu vrtkavá, jelikož není pro Zrní až tak klíčová, a interpretace živelná a nadšená.

Kmotry minialba Spící byli přátelé z kapelního týmu. Pokřtěn byl i zpěvník písniček a celý ten akt byl trochu chaotický, přesně tak, aby to Zrní u publika opatřilo pomyslné kladné body. Písničku Ať pak přišla se svým manželem zazpívat Bára Ungerová.

Zajímavé bylo, jak lidé v sále na písničky reagovali. V první části koncertu spíše poslouchali a zpívali společně s kapelou, v části po křtu už propadli síle nejznámějších písniček i schopnosti skupiny vygradovat je do vysokých obrátek a nad jejich hlavami se objevilo hojně rukou. Jen výjimečně pak během koncertu nezareagovalo jásotem na započatou písničku bezprostředně poté, kdy ji kapela začala hrát. Atmosféra si v ničem nezadala s tou z rockových koncertů.

Zrní je skupina, jež se během své kariéry autorsky i po zvukové stránce výrazně vyvíjela. U hudebního tělesa je to známka touhy proniknout do hloubky hudby. A Zrní ještě neskončilo.

Hodnocení: 75%

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: