Hlavní obsah

RECENZE: Rozervaný filmový Masaryk nezklamal

Novinky, Stanislav Dvořák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Historický snímek Masaryk režiséra Julia Ševčíka sleduje diplomata Jana Masaryka těsně před válkou, kdy se snažil vyřešit neřešitelné. Z filmu lze silně cítit Ševčíkův záměr provětrat zatuchlou „tatíčkovinu“ kolem jména Masaryk, a tak to má být. Umělci se mají snažit překvapit, riskovat, možná to někdy i přepísknout. Podstatné je nebýt nudný.

Trailer k filmu MasarykVideo: Bioscop

 
Článek

Kompozice vyprávění je složitější, několikrát se skáče z předválečné doby do doby obsazení Československa, kdy už Masaryk ležel v americké léčebně a topil se v depresi, ale to výrazně nebrání srozumitelnosti. Líčí, jak Masaryk v roce 1938 výrazně tlačil na silný postoj proti agresorovi a přípravu na boj, zatímco prezident Beneš považoval vojenské řešení za nemožné. Jejich rozhovory patří k nejsilnějším momentům snímku, naopak zbytečně dlouhé jsou pasáže z boxerského zápasu.

Ševčík se nesoustředí na válku, ale hlavně na vykreslení rozervanosti své postavy Jana Masaryka, která trpí z několika důvodů. Svěřuje se lékaři, že nikdy nevěděl, zda se stát umělcem či politikem. Kvůli otci se stal tím druhým. Pochyboval o sobě a trápen i traumatem z mrtvého bratra získal dojem, že měl zemřít místo něho.

Foto: Bioscop

S počtem čtrnácti nominací vede drama Masaryk.

Rozervaný být v každém případě musel, protože si stanovil absolutně nereálné cíle. Zachránit bez spojenců a bez velké armády Československou republiku ve chvíli, kdy psychopatický Hitler toužil po válce i za cenu sebezničení, nebylo možné. A nakonec Ševčík naznačuje i to, jak jej pronásledovalo slavné příjmení. Někteří ho považovali za prominentního chlapečka, jenže on by se ho rád zbavil. Lidé od Masaryka očekávali něco, co nemohl splnit. Na jednoho člověka toho bylo až moc.

Foto: Bioscop

Eva Herzigová a Karel Roden ve filmu Masaryk

U podobných českých historických projektů vždy vzniká obava, že budou vypadat příliš levně, a to ve výsledku zabije i zajímavý příběh. Masaryk ale skutečně levně nevypadá, od dekorací až po kameru a střih funguje dobře jako působivé retro, které umí promluvit aktuálním filmovým jazykem.

Volí převážně šedivější prostředí, málo jasných barev, a hutnou atmosféru melancholie dolaďuje pomocí jazzové hudby. Pochopitelně jde o komornější drama, kde se nekonají žádné tankové bitvy.

Karel Roden se zdá být vhodně zvoleným hercem pro hlavní roli. Jeho depresivní „Jeník“, oddávající se pití a drogám, dokáže být nepříjemný, zuřivý i uvěřitelně introvertní a zlomený. A Oldřich Kaiser, někdy možná podceňovaný herec, jako brilantní prezident Beneš nezůstává pozadu.

Celkové hodnocení: 75 %

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám