Hlavní obsah

RECENZE: Rizika nekompromisnosti Futurologického kongresu

Robin Wrightová ve filmu Futurologický kongres ztvárnila samu sebe ve světě částečně podobném tomu našemu. Herečka stárne, fanoušci na ni zapomínají a role nepřicházejí. Jedinou cestou z tohoto smutného uměleckého podzimu se zdá být přijetí nabídky filmového studia – nechat se naskenovat a dovolit, aby všechny další role odehrálo stále krásné počítačové dvojče.

RECENZE: Rizika nekompromisnosti Futurologického kongresu

Režiséra Ariho Folmana si možná pamatujete jako tvůrce neobyčejného Valčíku s Bašírem. Tento animovaný a osobní snímek se vydával po stezkách nespolehlivé paměti. Sledoval pátrání bývalého vojáka izraelské armády, který si není schopný vzpomenout, zda se účastnil krutých masakrů v palestinských uprchlických táborech. V samém závěru pak Folman použije skok z animace k dokumentárním fotografiím, a vytvoří tak mrazivý zážitek.

Princip skoku z animovaného světa plného metafor do kruté reality zařazuje i do Futurologického kongresu, který je částečně inspirovaný novelou Stanislava Lema. První část filmu je hraná – sledujeme Wrightovou přistupující na nabídku naskenování. Další část je pak animovaná, ukazuje svět za dvacet let. Herečka se, tentokrát v animované podobě, vydává na kongres, kde chce prodloužit svou smlouvu se studiem.

Film je v mnoha ohledech vyjádřením se k mechanizaci lidstva, ale v něčem zůstal v půli cesty. Hlavně téma vytváření digitálních herců se zdá být zastaralé, ale přesto, pokud se tvůrci rozhodnou se proti podobným praktikám vymezovat, měli by tak činit možná jinými formálními prostředky než jimi kritizovanými.

Na animaci se podíleli tvůrci osmi zemí a vznikala přes dva roky.

Foto: Aerofilms

Samotné zobrazení budoucnosti, kde na jedné straně díky drogám sice neexistuje dělení na silné a slabé ani přebujelá ega, ale na druhou stranu ani vědomí reality, je poněkud vzteklé. Filmaři se proti této vizi vymezují příliš nekompromisně, což snímek místy posouvá k deklarování.

Sci-fi literatura ve svých technických vizích snadno zastarává a tvůrci se neměli bát poselství Lemovy předlohy z roku 1971 posunout blíže k dnešku a jeho obavy uchopit po svém. Je přínosné, že Futurologický kongres otázky autenticity našich prožitků a stavů vznesl. Jen kdyby se tak nehnal do překotného zodpovídání.

Futurologický kongres

Izrael, Německo, Polsko, Lucembursko, Francie, Belgie 2013, 120 min, režie: Ari Folman, hrají: Robin Wrightová, Paul Giamatti, Harvey Keitel a další.

Hodnocení 60 %

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků