Hlavní obsah
Johnny Borrell v pražském Lucerna Music Baru. Foto: Jan Šída, Právo

RECENZE: Probuzení Razorlight

V polovině nultých let patřili britští Razorlight mezi úspěšné a ceněné kapely. Debutové album Up All Night (2004) mělo velice dobré recenze, tehdy dva roky existující čtveřice se po jeho vydání bleskově zařadila mezi ostrovní indierockové naděje. Další dvě desky však měly sestupnou tendenci a v roce 2014 se kapela rozešla.

Johnny Borrell v pražském Lucerna Music Baru. Foto: Jan Šída, Právo
RECENZE: Probuzení Razorlight

Loni dostali její členové zase chuť do práce. Zpěvák a kytarista Johnny Borrell a bubeník David Sullivan Kaplan k sobě přibrali kytaristu Davida Ellise a baskytaristu Harryho Deacona, nahráli čtvrté album Olympus Sleeping a vyjeli na turné. Ve čtvrtek 7. února se zastavili také v pražském Lucerna Music Baru. Přišlo na ně na sedm stovek diváků.

Z loňského alba formace zařadila do programu osm skladeb, což bylo vůči němu férové, a také pozitivní pro spád koncertu. Nové písničky v sobě totiž mají solidní barevnost i svěžest, a tak se mohli diváci při Brighton Pier jen tak bezstarostně pohupovat v bocích, při Carry Yourself okusit, jak si formace představuje popovou vláhu v indie rocku, přijmout reggae rytmus v Mindsummer Girl nebo punkrockový náboj v Olympus Sleeping.

Ne že by za nimi starší skladby výrazně zaostávaly. Zdálo se ale, že čerstvost těch z posledního alba dopadá i na kapelu samotnou. Nadto dobře fungoval dramaturgický záměr vystoupení, a tak jeho druhá část přinesla po trochu stereotypním úvodu skutečnou gradaci, která pokračovala v přídavku.

Baskytarista Hartry Deacon z Razorlight.

Foto: Jan Šída, Právo

Johnny Borrell bral post frontmana odpovědně a vážně. Byl intonačně jistý, přinášel na pódium i prvek ledabylého rockového pohybu a jako jediný z celé kapely alespoň občas promluvil s publikem, převážně tehdy, když mu děkoval za potlesk.

Vedle čtyř členů Razorlight se ještě na pódiu v pozadí a velmi nenápadně tu a tam objevovala hráčka na klávesové nástroje a vokalistka v jedné osobě. Koncert měl celkově dobrý a čitelný zvuk, a tak se v něm neztratil ani okamžik, kdy si kapela v jedné skladbě vystřihla psychedelické motivy.

Bylo to solidní vystoupení zkušené skupiny, která má sebedůvěru i sebejistotu a pro čtyřletém spánku se šťastně probudila. Současně nijak zásadně nevybočovalo z běžné představy o rockovém setu.

V roli předkapely se představila francouzská trojice Fetiche. Ve své hudbě čerpá ze šedesátých let, ctí poctivé muzikantství a více než výrazné melodie také pocit z hudby.

Razorlight, Fetiche
Lucerna Music Bar, Praha, 7. února

Hodnocení: 70 %

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků