Článek
Do jedné bostonské redakce vstoupil kolem roku 2000 nový šéfredaktor. Nebyl místní a navrhl téma, do kterého se v Bostonu nikomu moc nechtělo. Ani novináři netušili, jak obrovská kauza se skrývá za zdánlivě ojedinělými a nezajímavými případy zneužití dětí. Tři reportéři z týmu Spotlight, které ve filmu ztvárnili Michael Keaton, Mark Ruffalo a Rachel McAdamsová, ji postupně rozkryli.
Scénář Spotlightu je dobře vystavěný, přehledný a napínavý. Vystihl postupné nabalování aféry, pochopitelné váhání redakce, kdy informace zveřejnit, narůstající časovou náročnost kauzy a vnitřní pochyby reportérů unavených nekonečným bojem s byrokracií a církví.
Ukázal to nejděsivější na celém problému. Nešlo o to, že existovalo pár pedofilních farářů, ale o to, že nejvyšší představitelé církve to cynicky tajili a faráři páchali zlo dál po desítky let. Zneužili tisíce dětí a nikdo je netrestal. Vedení církve jim zajistilo právníky, aby vše zametli pod koberec. Dokonce i příbuzní obětí (často hluboce věřící Američané) byli tak tupí, že zneužívání chápali jako normální věc. Nikdo se nesnažil jít k soudu.
Působivá je scéna, kdy se reportérka zeptá kněze na zneužívání a čeká výmluvy, ale on se naopak s úsměvem přizná a dodá, že o nic nešlo. Jenom si trochu sáhnul a ani chlapečky neznásilnil, tak o co jde?
I když se novinářských investigativních thrillerů točí hodně, Spotlight stojí za to díky silnému tématu, výborným hereckým výkonům a režii. Režisér McCarthy se vyhýbá efektnosti, je suše přesný a děsivě věrohodný.