RECENZE: Nespoutaný Daniel Landa s dobrou kapelou a spřízněnými dušemi

Necelou hodinu před začátkem vystoupení jsme seděli s Landou v šatně hokejové haly. Přijel z hotelu, ve kterém odpočíval po odpolední zvukové zkoušce, a byl dobře naladěn.

„Po bratislavském koncertu musím říct, že je to poprvé, kdy nemám pocit, že zpívám do masy. Vždycky mě to strašně vyčerpávalo. Hodně jsme v poslední době zkoušeli, takže cítím jistotu. Navíc už uplynulo dost času od mé autonehody, takže i paměť je v pořádku. Na pódiu mám pocit, že hraju pro velké množství spřízněných duší a užívám si to,“ vysvětlil.

„Jsem si také víc vědom ducha svých písniček. Mám na mysli ducha české historie, rytířství a mohl bych jmenovat víc přívlastků. Je v nich hodně citu. Zatímco v minulosti jsem si připadal především jako hlavní aktér a bylo to někdy velmi vyčerpávající, teď cítím, že jsem s diváky na jedné lodi,“ dodal.

Brněnský koncert se konal v předvečer stého výročí vzniku Československa. Landa ho předtím připomněl už při vystoupení v Bratislavě. „Ponoukal jsem Slováky, aby nezapomněli na svou historii a jazyk, a aby kupovali slovenské výrobky a pomáhali tak slovenským podnikatelům,“ prozradil.

Z pódia v Brně pak hovořil o tom, že bychom měli bránit svou národní pozici a být hrdí na to, že jsme Češi, Moravané a Slezané.

„Výročí jako takové neprožívám, ale jsem rád, že se slaví a že ho náš stát připomíná. Kór v dnešní době, kdy jsou z Evropské unie velmi silné tendence vládnout centrálně. Mám pocit, že je na státy vyvíjen poměrně velký tlak, aby ze své národní pozice ustupovaly. Připomínat tedy takové výročí, mluvit o něm a pořádat vzpomínkové akce je dobré,“ předeslal v šatně.

Den před brněnským koncertem vydal nový singl Hoří horizont. „Nejsem expert na názory, o to více dám ale na své pocity. A ty jsem vyjádřil v té písni. Jsou to pocity z politických tlaků, snah nadnárodního kapitálu, ekologických katastrof a dalších hořících horizontů. Po odchodu světla přijde tma, a ta píseň je apel na to, abychom si světlo více hlídali,“ přiblížil novinku Landa. Skladba samozřejmě na koncertu zazněla.

Padesáté narozeniny oslaví zpěvák v neděli 4. listopadu. Ten den vyvrcholí jeho turné koncertem v Praze, který je už několik týdnů vyprodaný.

„Na Facebooku jsem avizoval, aby mi lidé nenosili dárky, protože nerad shromažďuju věci. Koncert si ale užiju. Uskuteční se v mém městě, bude vyprodaný a bude to určitě krásná tečka za celým turné,“ konstatoval na závěr setkání před brněnským vystoupením.

Landa a jeho kapela na turné vystupují na kruhovém pódiu uprostřed haly. Jeho konstrukce disponuje čtyřmi obrazovkami, které diváky vtahují do dění na scéně, slušnou palbou světel i ohňovými efekty. Jinak je ale pódium vcelku skromné, koncert podpíraly jiné než vizuální prvky.

Sám zpěvák je neoddiskutovatelně výrazná osobnost, u které charisma a pěvecký výraz zastírají občasnou intonační nepřesnost. Ve vokálech mu pomáhal Přemysl Pálek, jenž hraje Krysaře v Landově stejnojmenném muzikálu uváděném v pražském Divadle Kalich. Takto ve dvou si pěvecky vyhovují, a zatímco Landa zpívá se zápalem, Pálek ho svým vkladem usměrňuje. Občas se hlasově opřeli i o dvojici vokalistek, které byly na kruhovém pódiu neustále na jednom místě, a tak je značná část publika mohla v podstatě pouze slyšet.

Spolehlivá a silná je Landova doprovodná kapela, v jejímž středu jsou muzikantské osobnosti Tomáš Vartecký (kytara), Karel Mařík (klávesy), David Csenge (baskytara) a Marek Žežulka (bicí). Tato sestava dávala svým výkonem skladbám tlak a motivovala tak i samotného Landu. Jejich soulad nenechal chladné diváky, kteří se záhy stali důležitou součástí koncertu nejenom kvůli tomu, že zpívali texty písni, ale i proto, jak spontánně reagovali.

Vystoupení přineslo průřez Landovými sólovými deskami. Zazněly skladby, které zaznít musely – Vltava, Přízraky, Tajemství, Chcíply dobrý víly, Valčík, Krysař, Touha, Jó ulice, Obsidián, Ztracení hoši a v přídavku i diváky vyžadovaný Protestsong.

Pravda, mnoho Landových písniček má podobný charakter, jeho barva hlasu a výraz jim také dávají jistou podobnost. Je to ale jeho rukopis, ten „zázrak“, díky kterému dnes plní největší české sportovní haly diváky.

Dvakrát během koncertu vypadl zvuk na jedné straně pódia, dvakrát kapela načatou skladbu přerušila a začal ji hrát znovu, protože to tak bylo lepší. Byl to tedy nespoutaný koncert dospělého Daniela Landy - se všemi jeho silnými i slabšími stránkami.

Hodnocení: 70 %

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: