Hlavní obsah
Tereza Dočkalová jako Isabella v inscenace Něco za něco. Foto: Miloš Skácel

RECENZE: Něco za něco. Hlava za hlavu, klín za klín

Shakespearova poslední komedie překládaná jako Něco za něco či Veta za vetu se objevila na repertoáru hned několika domácích scén. Nyní ji se souborem pražského Divadla pod Palmovkou nastudoval renomovaný polský režisér Jan Klata.

Tereza Dočkalová jako Isabella v inscenace Něco za něco. Foto: Miloš Skácel
RECENZE: Něco za něco. Hlava za hlavu, klín za klín

Ona to vlastně ani moc komedie není, spíš hodně drsná hra o světě, kde místo práva vládne korupce a řízení státu se už Knížeti dávno vymklo z rukou. I proto ho alibisticky svěří do rukou svému zástupci Angelovi.

Je to boschovský obraz cynického světa ovládaného chtíčem, pragmaticky uvažujícími šejdíři a prostitutkami, kde se licituje s hlavami i klíny, světa v Shakespearově roce 1603 i toho dnešního. Klatova inscenace o tom vypovídá velmi výmluvně.

Odehrává se na černém pódiu se sklápěcími pranýři, nad nímž se výmluvně houpá dvojice oprátek jako kruhy v tělocvičně. Ostatně i tady jde o měření sil. Těch mocenských víc než fyzických. V duchu Klatovy poetiky je inscenace koláží četných odkazů na popkulturu, filmy, porno atd., kde Shakespearův text je jen jednou ze složek, navíc doplněn improvizovanými vstupy herců. Nejde tu totiž jen o to, co se řekne, ale také, co se neřekne, a hlavně, co se udělá. Řeč těla a emocí je tu kontrapunktem řeči slov a množství fyzických akcí dotvořených herci v choreografii Maćka Prusaka vypovídá o postavách a jejich motivacích i bez textu velmi výmluvně.

Svou drsností a permanentním výsměchem není inscenace soustem pro každého a diváky zřejmě tvrdě rozdělí. Ale ti, kteří na Klatův jazyk přistoupí, přinutí k nikoli příjemnému, ale užitečnému zamyšlení. A zcela určitě ocení výkony herců, především vynikajícího Jana Vlasáka v roli Knížete, Terezy Dočkalové jako Isabely, Jana Teplého coby Angela či Tomáše Dianišky jako transvestitní Mistress Overdone.

Klasovou inscenací se na české jeviště dostává současné evropské, aktivně atakující činoherní divadlo. A to je zapotřebí. Jak ukázala premiéra, zejména diváci mladší generace si s ním bez problému rozumějí.

William Shakespeare: Něco za něco
Úprava, režie a výběr hudba Jan Klata, překlad Martin Hilský, výprava a light design Justyna Łagowska, choreografie Maćko Prusak. Premiéra 29. ledna v Divadle pod Palmovkou, Praha

Celkové hodnocení 85%

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků