Článek
Snímky, které ukazuje, vznikly v roce 1968 a byly publikovány v knize Londýn. V současné době publikace vychází znovu. Sice v poněkud přepracované podobě, ale přesto v sobě i po letech zachovala neopakovatelný dokument doby.
Novotný své černobílé fotografie pořídil v rámci dvou návštěv města, do kterého se mu poštěstilo dostat v uvolněných šedesátých letech minulého století.
Ona zmíněná uvolněnost však nekoresponduje pouze s politickou umírněností tehdejšího totalitního Československa, ale je patrná i z anglických fotografických zastaveníček. Jako by do sebe jednotlivé práce nasály svobodomyslný duch doby. Najednou se i my sami stáváme aktivními hráči v takto rozehraném shakespearovském dramatu.
Kamelot na Picadilly Circus je tak blízko, blizoučko. Stačí jen natáhnout ruku po čerstvém výtisku Timesů. A auta pádí nezadržitelně rychle kolem nás. Pozor! V Anglii z levé strany. Zatímco neony na druhé straně ulice podmanivě svítí a my doslova cítíme jejich žár.
Gentleman v buřince, scházející po schodech k řece Temži s kulisou parlamentu, je tak reálný, že skoro slyšíme ozvěnu jeho kroků.
Fotografie Miloně Novotného dýchají atmosférou města nad Temží.
Sedící hippie na Victoria Station zase probodává očima stejně plamenně jako řečník slovy na trávníku v Hyde Parku. A hlava sfingy na Victoria Embankmentu připomene i koloniální minulost hrdého Albionu.
Procházka po ulicích Londýna pozvolna končí. Máme pocit, že jsme v tom městě opravdu fyzicky byli přítomni. Máme v nose jeho vůně a jeho atmosféru máme zadřenou pod kůží. Plasticita tímto způsobem pojatého pouličního dokumentu je až neuvěřitelná. Ano, takto hlasitě volá Londýn!
A k nám jeho hlas díky fotografovi Miloňovi Novotnému stále doléhá.
| Miloň Novotný: Londýn 60. let |
|---|
| Leica Gallery, Praha, do 11. dubna |