Hlavní obsah

RECENZE: Kdo přijde na večeři? Arab, Žid a Číňan

Novinky, Stanislav Dvořák

Francouzský režisér Philippe de Chauveron točí už pár let podobné komedie, založené na střetech různých náboženství, národností a mentalit. Dělá to šikovně a uznejme, že jeho humor nikdy neklesne pod přijatelnou úroveň. Úsměv na tváři vykouzlí i film Co jsme komu zase udělali?, pokračování komedie Co jsme komu udělali? z roku 2014.

Foto: Cinemart

Christian Clavier a Chantal Laubyová hrají rodiče multi-kulti rodinky.

Článek

Verneuilovi jsou bohatá bílá rodinka z Francie, kterou potkala pohroma v podobě exotických ženichů. Otec poměrně těžko snáší, že dcery si vzaly Číňana, černocha, Araba a Žida, což dělá z každé konverzace u večeře cestu minovým polem. Konflikt věčně visí ve vzduchu a s tím přichází i humor.

V druhém díle se dcery navíc rozhodly, že se odstěhují z milované Francie, což rodiče nesnesou a vymýšlejí různé triky, jak je udržet doma. Dokážou jim, že je Francie tou nejúžasnější zemí na světě, přestože na ni sami nadávají?

Obrovskou devizou filmu je komik Christian Clavier, představitel klasického „buržousta“, jenž se na veřejnosti tváří jako vzor tolerance, ale v soukromí si neodpustí poznámku o dítěti, které je „až moc černé“.

Foto: Cinemart

Komedie Co jsme komu zase udělali?

Režisér Philippe de Chauveron má talent na legraci, která není úplně korektní, ale přesto nepůsobí drsně nebo nepřátelsky. Chce vidět svět pozitivně, šikovně si hraje s různými předsudky a pokrytectvím, ale jeho humor asi není možné označit za přímo odvážný.

Přesto je čemu se smát. Své postavy tvaruje roztomilým způsobem, ať jde o obchodně zcela neschopného Žida, nebo arabského advokáta, který nesnáší, když ho otravují, aby někoho obhajoval v případech s nošením burky. Co jsme komu zase udělali? je komerční komedie v tom lepším smyslu slova se vším, co k tomu patří. To znamená, že nemůžeme čekat syrovou realitu, ale spíše realitu naznačovanou, elegantně obkrouženou, trochu načančanou, přislazenou.

Výsledkem má být hlavně feel-good biják, po kterém půjdete domů rozesmátí, tak trochu podle amerického vzoru, byť jde o film výrazně francouzský. Všechny katastrofy zde směřují ke smíření, objetí a slzám. Hrozí sice velké klišé s happy-endem v podobě svatby, ale i to Chauveron nakonec vyřeší relativně vtipně - jisté je, že jeden tatínek bude zase trpět.

Celkové hodnocení: 75%

Reklama

Výběr článků

Načítám