Hlavní obsah
Till Lindemann stojí v čele kapely Lindemann. Foto: Petr Hloušek, Právo

RECENZE: Kapela Lindemann ukázala úplně všechno

Obvykle se nestává, že je na rockový koncert zákaz vstupu lidem mladším osmnácti let. Německo-švédská formace Lindemann ale takový nabízí. V rámci turné ke svému druhému albu F & M (2019) ho odehrála v pondělí v zaplněné hale O2 universum Praze. Mladým byl vstup zapovězený kvůli tomu, že na něm ukázala úplně všechno.

Till Lindemann stojí v čele kapely Lindemann. Foto: Petr Hloušek, Právo
RECENZE: Kapela Lindemann ukázala úplně všechno

Lindemann je projekt zpěváka skupiny Rammstein Tilla Lindemanna a švédského hudebníka a producenta Petera Tägtgrena. Vznikl v roce 2013, v době, kdy Rammstein nebyli příliš aktivní, a přežil do doby, kdy už zase aktivní jsou. První album Skills In Pills (2015) je nazpívané v angličtině, to loňské v němčině.

Celý projekt je velké rockové divadlo, a to v plné šíři. Oba protagonisté působí navenek bláznivě a zvráceně, podtrhují to nesmlouvavými a expresivními texty, dravou moderní rockovou hudbou, jakousi veselejší odmocninou tvorby Rammstein, a na koncertech vše korunují obrazovým doprovodem na zadní stěně, jehož obsah je takový, že zakázat na koncerty vstup lidem pod osmnáct let je docela namístě.

Šéfové kapely, zleva Till Lindemann a Peter Tägtgren.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Na koncertu kapely Lindemann létaly do publika dorty.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Při hodnocení show kapely Lindemann je nicméně třeba nezapomínat na stoprocentní porci teatrálnosti, která koncert nese. Kdyby nebyla součástí uměleckého konceptu, zážitek by byl sotva poloviční.

A tak se v doprovodných obrazových ztvárněních skladeb objevují sexuální i podivné scény (například průběh nezřízeného obžerství), ženy jsou nejčastěji nahé a vizuálně spíše nepřitažlivé a Lindemann i Tägtgren mezi nimi pobíhají se zvrácenou rozpustilostí a ochotně přitom podléhají všem možným a obecně známým úchylkám. Divák se pak mnohokrát během koncertu přistihne, že nesleduje dění na pódiu, nýbrž jen to na projekční stěně, a že mu samotná muzika jeho sluchem tak nějak protéká.

Zvuk kapely Lindemann byl v Praze šťavnatý a hlasitý. Dokonce tak hlasitý, že se v instrumentální složce, z mnoha procent syntetické, Lindemannův recitovaný zpěv dočista ztratil. Ve vokálních partech jej doprovázeli oba kytaristé, ten copatý byl Tägtgren, baskytarista i bubeník, což mělo drajv. Jako sólista se ale ve zvuku topil, zvláště zpíval-li v nízkých polohách, tedy po většinu koncertu.

Projekce při koncertu kapely Lindemann nebyla leckdy příjemná.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Skupina Lindemann v Praze.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Při skladbě Allesfresser házeli muzikanti na diváky dorty, při písni Platz eins se Lindemann a Tägtgren vypravili mezi ně uvězněni v průhledné kouli. Na pódiu byli předtím i potom všichni členové skupiny oblečeni v bílém, bílé měli i obličeje, čímž podtrhli to, že kapela Lindemann je na svůj pochod hudebním světem vybavená jak hudebně, tak vizuálně, a každý krok má promyšlený tak, aby útočil na nějaký ten lidský pud.

Funguje to výtečně. Dokonce i se skladbami spíše průměrnými a nepříliš osobitými. Tím spíš, když je členem kapely zpěvák, který tu pravou osobitost vystavěl s jinou partou.

Lindemann
O2 universum, Praha, 10. února

Hodnocení: 70 %

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků