Článek
Od semaforského Prstenu pana Nibelunga nikdo neočekává mnohahodinovou Wagnerovu operní ságu se složitě vrstveným příběhem bohů z Valhally, Nibelungů, obrů, kouzelné přilby, prstenu a meče, ale spíše to, co z ní Jiří Suchý dokáže vytěžit vzhledem k dnešku.
Principál Semaforu vystupuje tentokrát v sedminásobné roli (osminásobné, počítáme-li i roli uměleckého šéfa souboru) autora libreta, písňových textů, skladatele, výtvarníka scény i kostýmů, režiséra a v neposlední řadě jednoho z hereckých protagonistů. To je na jednoho, byť velmi zdatného umělce až až. Největší ocenění zaslouží jeho písňové texty, z nichž stále dýchá tajemná i křehká poezie a jazyková hravost. Ze samotné legendy i z Wagnera se jistě dalo vytěžit i víc, a přestože v hudbě zaslechneme ozvuky všech možných melodií, právě Wagner citelně schází.
A není tak docela pravdivé tvrzení v programu, že Wagner nebyl tvůrcem hitů – ten, který se nejvíc nabízel k využití, slavná Jízda valkýr, pronikl i do znělek mobilních telefonů. A našlo by se i pár dalších.
V Suchého Nibelunzích jde především jak o věčné téma nebezpečné touhy po světovládě, tak i motivy ryze současné, jež publikum vděčně a se smíchem dešifruje. Bájný Siegfried je tu přitroublý svalovec, Ódin trochu senilní vládce bohů i lidí, Brunhilda lesbická šéfka půvabných valkýr a manželé Nibelungovi oblíbenou semaforskou variantou na dominantní Ji a podpantoflového Jeho. A vše to z předscény komentuje trochu nadbytečný rapsód, který vypadá jako mix Karla Hynka Máchy, Koziny a muzikálového Kabaretiéra.
Pokud by někomu bylo malinko líto, že se z Nibelungů nevytěžilo přece jen trochu víc, pak jede po nesprávné koleji. O Nibelungy ani Wagnera tu přece vůbec nejde. Jde o Jiřího Suchého a Jitku Molavcovou a o legraci, která neklesne pod jistou, bezpečně cítěnou úroveň.
A diváci se baví a jsou Jiřímu Suchému a jeho komediantské partě vděční, ať už je s Nibelungy zavede kamkoli. Třeba i na nádraží.
Koneckonců proč také ne.
| Prsten pana Nibelunga |
|---|
| Libreto, texty písní, hudba, kostýmy, scéna a režie Jiří Suchý. Premiéra 24. června v Divadle Semafor, Praha. |