Hlavní obsah
Karel Dobrý a Simona Zmrzlá jako hastrman a Katynka. Foto: CinemArt

RECENZE: Hastrman. Pohádkový příběh ve folklórním obalu

Podle první části románu Miloše Urbana Hastrman, oceněného Magnesií Literou, natočil hudebník a divadelní režisér Ondřej Havelka svůj stejnojmenný filmový režijní debut.

Karel Dobrý a Simona Zmrzlá jako hastrman a Katynka. Foto: CinemArt
RECENZE: Hastrman. Pohádkový příběh ve folklórním obalu

Z látky, kterou Urban napsal podle vlastních slov především jako vyjádření svého názorového postoje k ekologickým problémům, vybral Havelka jako hlavní linii milostný příběh titulní postavy a dívky Katynky.

Někdy na počátku 19. století přijíždí na své panství baron de Caus, aby obnovil zdejší odvěkou a z přírodních zdrojů vycházející soustavu rybníků. Záhy však zjistíme, že má k rybníkům ještě jiný vztah než jen stavitelský. Voda je jeho druhý domov, je to hastrman, který trpí svou osamělostí mezi lidmi, ale když na to přijde, někoho i utopí.

Druhou hlavní postavou je dívka Katynka, která se od ostatních vesničanů liší svou nechutí ke kostelu a zálibou v rituálech a lidových zvycích. A poněkud překvapivě také zálibou v četbě literatury, kterou by u venkovanky té doby člověk rozhodně nečekal. Je středem pozornosti nejen vrstevníků, kteří ji celkem bez důvodu jednou oslavují, jindy ponižují, ale zejména místního faráře a učitele.

Katynka je zkrátka jiná, baron/hastrman se do ní zakouká, ale protože ví, že jeho city nemohou být trvale naplněny, na drama o osamělosti, vášni a marné touze je zaděláno. Bohužel u toho „zadělání“ také zůstane. Při přepisu knihy zřejmě zmizelo velmi mnoho velmi podstatného, co počínání postav vysvětlovalo. To, co zbylo, nemá ve filmu pořádné zázemí ani motivaci.

Divák se například nikdy nedozví, proč je Katynka taková, jaká je, zejména proč tak bezostyšně a vyzývavě provokuje, koketuje a svádí, o nakládání s jistou zbraní ani nemluvě. Spalující vášeň, která se mezi ní a baronem neustále naznačuje, působí nuceně a chvílemi až nechtěně komicky.

Karel Dobrý v titulní roli byl rozhodně pro moderní podobu hastrmana ideální volbou, jeho výraz je proměnlivý od zarputilosti přes utrpení až k sebeironii. Bohužel ani většina jeho počínání nemá kloudné opodstatnění kromě toho, co v jednu chvíli pronese jeho sluha (Jiří Lábus): „Vždycky, když se pán zamiluje, musíme se pak stěhovat.“ Asi že si děvče odvede pod vodu, tedy je utopí?

Je tu zkrátka stejný problém jako v řadě jiných současných českých filmů. Postavy nemají pořádné zázemí ani motivace, takže je obtížné až nemožné si k nim vytvořit vztah a zbývá jen více méně nezúčastněně pozorovat, co budou dělat a jak to s nimi dopadne, aniž by to člověka bralo za srdce.

Většina scén je režírována spíše divadelně než filmově, navíc některé, třeba odhalení farářova tajemství nebo ekologický závěr, dokonce překvapí tím, jak z filmu podivně trčí.

Z toho všeho pak plynou i herecké výkony. Člověk cítí značný potenciál i u dalších typově dobře zvolených herců, nemají ale mnoho co hrát, takže jejich výrazy se pohříchu příliš nemění.

Velký důraz klade Havelka na krajinu a folklór s lidovým a výrazným zpěvem. Kamera Diviše Marka snímá kraj velmi krásně, mnohé záběry jsou nasvícené tak, že dokonce vytvářejí atmosféru, kterou paradoxně příběh postrádá. To množství lidových písní, které se ve filmu přezpívají, je však nadbytečné, protože s příběhem příliš nesouvisí.

Co ale neladí především, je mluva. Chvílemi jakoby archaická, jindy zase zcela moderní. Výrazné je to zejména u Katynky. Ta v podání Simony Zmrzlé působí jako libovolná současná dívka, která by do Hastrmana mohla přejít z libovolného současného seriálu.

Hastrman

Česko 2018, 103 min.

Režie: Ondřej Havelka, hrají: Karel Dobrý, Simona Zmrzlá, Jiří Lábus, Norbert Lichý a další

Celkové hodnocení 55 %

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků