Hlavní obsah
Jana Synková jako babička v Chatě na prodej. Foto: CinemArt

RECENZE: Chata na prodej. Rodina, kterou skoro každý pozná

Druhý celovečerní film scenáristy a režiséra Tomáše Pavlíčka Chata na prodej je ukázkou dost vzácného jevu v současné české kinematografii. Po prvotině Parádně pokecal udělal třicetiletý absolvent pražské FAMU znatelný krok kupředu.

Jana Synková jako babička v Chatě na prodej. Foto: CinemArt
RECENZE: Chata na prodej. Rodina, kterou skoro každý pozná

A to jak ve scénáři, na němž s ním spolupracovala Lucie Bokšteflová, tak v režii velmi dobře zvládnuté a vcelku zábavné komedie. Díky tomu snímek obstál v soutěžní sekci karlovarského festivalu Na východ od Západu.

Modelová situace přivádí do víceméně uzavřeného prostoru dvou aut a jedné chaty členy trochu výstřední, ale zároveň celkem typické české rodiny. Prostřednictvím dobře vystavěných situací a dialogů rozkrývá vzájemné vztahy a s porozuměním i nadhledem je docela vtipně glosuje.

Chata na lesní samotě je na prodej proto, že do ní už delší dobu skoro nikdo z rodiny nejezdí a na rodiče zbylo jen její udržování, které ani jednoho nebaví. V úvodní skoro absurdní situaci se v ní tedy oba scházejí s kupcem a realitní makléřkou, ale těsně před podpisem smlouvy a předáním klíčů padne na ženu nostalgie a zatouží prodej alespoň o dva dny odložit a shromáždit na chatě ještě naposledy celou rodinu.

Otec je k nápadu skeptický, ale není to on, kdo v rodině určuje, co se stane. A i když se dospělým dětem na chatu nechce (dcera žije s německým přítelem v zahraničí, syn se o cestě dozvídá ve stavu kocoviny od dívky, s níž se právě rozešel), nakonec oba i se svými partnery přijedou. Babička, která chatu nesnášela už dlouho, je do ní vylákána lstí a dědeček už není ve stavu, kdy by mohl o sobě, natož o svém pohybu kamkoli rozhodovat.

Na chatě pak podle očekávání začnou záhy ze skříní vylézat dávní, dodnes nepohřbení kostlivci a kolem nich se odehrávají situace a dialogy, které bude patrně většina diváků tak či onak znát ze života. Jsou vtipné, občas z nich mrazí a jsou velmi dobře zahrané.

Nejvýraznější postavou je babička Jany Synkové, která mučí celou rodinu jednak neustálým nabízením jídla, také otázkami, které nechce nikdo slyšet, natož na ně odpovídat. Její slovní přestřelky s dcerou, kterou výborně hraje Ivana Chýlková, jsou jako vystřižené z každé rodiny, kde žena vládne, což bývá dědičné, a muž (David Vávra) se v zájmu vlastního klidu podřizuje a jen občas si utrousí své.

O něco méně přesvědčivě působí jejich děti, jejichž postavy nejsou tak důkladně motivované a propracované, takže například dceřin německý přítel neplní jinou roli, než že se „přes něj“ vysvětluje český fenomén chatařství a některé další pro cizince těžko pochopitelné souvislosti.

I když má Chata na prodej určité nedostatky (ne všechny postavy mají svou pointu, motiv medvědí kůže je trochu jako z jiného filmu), dobře je zakryje pečlivě vybudovaná atmosféra. Tvůrci zvolili rekvizity, které české chatařství vtipně symbolizují, jsou tu prakticky vesměs velmi dobré herecké výkony, ne příliš nápadný a ne příliš prvoplánový humor.

Sympaticky přiměřená je délka filmu, která čítá 77 minut, a i díky tomu je film sevřený a prostý zbytečného natahování.

Chata na prodej
Česko 2018, 77 min. Režie: Tomáš Pavlíček, hrají: Ivana Chýlková, David Vávra, Jana Synková, Jan Kačer a další

Hodnocení: 70%

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků