Hlavní obsah

RECENZE: Bílý bílý den. Může se to klidně stát i vám

Již pátým rokem jsou pod značkou KVIFF Distribution v průběhu roku uváděny do kin zajímavé filmové tituly ze světové produkce, které měly domácí předpremiéru na karlovarském festivalu. Jde o snímky originální a umělecky hodnotné, které by však jinak hledaly cestu k divákům složitě.

RECENZE: Bílý bílý den. Může se to klidně stát i vám

Letos jde po akci Vary ve vašem kině, tedy festivalových ozvěnách, které probíhají ve třiceti městech, jako první do běžné distribuce snímek islandského scenáristy a režiséra Hlynura Pálmasona Bílý bílý den.

Jeho příběh se totiž může stát každému z nás, i když nemáme s Islandem nic společného. Jeho hrdinou je ovdovělý muž z odlehlého islandského městečka, bývalý policista Ingimundur, který svou ženu nesmírně miloval. A teď se ke smutku ze smrti, s níž se jen velmi těžce vyrovnává, jednoho dne přidá i podezření, že manželka žila ještě jiný život než ten jejich společný, že mu možná byla nevěrná.

Banalita? Možná, ale co už tak v životě není banální? Jde vždy o to, jakým způsobem se podá. Pálmason podal příběh hluboký, navzdory pomalému tempu strhující a vypovídající o mnohem širších aspektech lásky, než je jen ta partnerská.

Ingimundur má rodinu, ale přesto je se svým smutkem sám, jako je nakonec se svými pocity sám každý. Navíc nade vše miluje vnučku Salku, které nechce k její lítosti nad ztrátou milované babičky ještě nakládat své trápení. A tak s ní dovádí jako kdykoliv předtím, neboť láska k dětem, a snad ještě víc k vnoučatům, je bezvýhradná, nesobecká a přející jako snad žádná jiná.

Jiná je láska partnerská, a v té se Ingimundur cítí zrazen. A co hůř, nemůže si pomoci, musí pátrat a pátrat po pravdě, i když nejspíš tuší, že nic než další bolest mu výsledek pátrání nepřinese. A i když svým počínáním ohrozí své blízké.

Promyšlený a propracovaný příběh

Pálmasonův příběh je dobře promyšlený, postavy propracované, byť se zejména o „podezřelé zesnulé“ nedozvíme mnoho. Vzájemné vztahy hlavních hrdinů jsou dobře odůvodněné, jen některé linie nejsou dostatečně rozvedené, aby diváka víc vtáhly.

Vtahuje ho však rozhodně vizuální stránka filmu. Pálmason s kameramankou Mariou von Hausswolffovou a střihačem Juliem Krebsem Damsbem stvořili uhrančivě mlžnou atmosféru, což se od islandského filmu sice jaksi očekává, ale zdaleka ne vždy to tak poeticky a emotivně ladí nejen s příběhem, ale i s hudbou.

Představitel hlavní role Ingvar Sigurðsson, jeden z nejtalentovanějších islandských herců, vtiskl Ingimundurovi veškeré emoce a hnutí mysli, která prožívá, s velkou věrohodností.

Sigurðsson už několik let natáčí i v zahraničí včetně amerických studií (mj. Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny, Liga spravedlivých a Everest), reprezentoval Island na Berlinale jako Evropská vycházející hvězda, získal Evropskou filmovou cenu diváků za roli v Andělech všehomíra. Také za Bílý bílý den byl oceněn v canneském Týdnu kritiky jako nejlepší herec.

Především tedy díky atmosféře, Sigurðssonovi a také malé Ídě Mekkín Hlynsdóttirové v roli Salky jde o film sice zkraje poněkud rozvleklý (předlouhý úvodní záběr na rozestavěný dům by mohl leckoho odradit), ale emotivně působivý.

Bílý bílý den
Island 2019, 109 min. Režie: Hlynur Palmason, hrají: Ingvar Sigurðsson, Ída Mekkín Hlynsdóttirová, Hilmir Snær Guðnason, Sara Dögg Ásgeirsdóttirová a další

Hodnocení: 75 %

Může se vám hodit na Firmy.cz:
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků