Článek
Pro Anetu Langerovou jste napsal písničku Voda živá, která se stala hitem. Kdyby si ji nevybrala do svého repertoáru, byla by na vaší nové desce?
Voda živá by tam asi byla, i když jsem ji složil před dvěma lety a na naší novince jsou skladby mladší. Otázkou je, jak by vypadala, kdybych ji zpíval já. Je zajímavé, že muzika k ní zbyla z nápadů, které jsme nepoužili na naši předcházející desku Krasohled. Potom jsme si s Anetou sedli a já se zeptal, jestli by jí nevadilo, kdyby byl text vážný. Řekla, že naopak.
Jako singl k novince jste vybrali písničku 1 + 1, která je ve srovnání se zbytkem alba dost optimistická. Proč?
Předešlou desku uvedla pomalá písnička, takže jsme to chtěli změnit. Chtěli jsme také, aby posluchači věděli, že píšeme i veselé skladby a že jsou na světě věci nám milé. Ačkoli v té písničce určitá melancholie je, převládají radost a optimismus.
Inspirovali jste se pro napsání skladby 1 + 1 současnou britskou kytarovou scénou?
Nebudeme si nalhávat, že nevnímáme věci, které se v muzice dějí. Když se ale na tu písničku člověk podívá v kontextu celé desky, pochopí, že je v ní náš rukopis. Nejsme a nikdy jsme nebyli závislí na trendech.
1 + 1 je sice optimistická, ale celá deska vyznívá spíše poklidněji. Souhlasíte?
To je strašně relativní. My spoléháme na to, že si člověk album takzvaně naposlouchá. Jsem přesvědčen o tom, že čím víckrát ho uslyší, tím víc z něho vylezou věci, které jsou schované. V kapele máme pocit, že je to deska příjemně vyrovnaná, protože na ní jsou i energické, našlapané skladby. Zavádějící je, že 1 + 1 je na začátku, a teprve pak přichází celý příběh.
Jaký příběh?
Není důležité ho konkrétně rozebírat. Bylo by hezké, kdyby si tam každý našel příběh vlastní, což je možné. Nechci posluchače omezovat tím, že mu budu vyprávět, o čem písničky jsou, když si může vybrat úplně jinou představu. Konkrétní mohu být vlastně jen u písničky Racek. Je inspirovaná krásnou knihou Richarda Bacha Jonathan Livingston Racek. Ten příběh mě dostal.
Mimochodem, spisovatel Richard Bach nekomunikuje se světem a kontakt s nakladateli mu zajišťuje manželka. Nedivím se mu. K čemu to je? Důležité přece je to, co člověk sdělí a co po sobě zanechá. Mám k němu velkou úctu.
Ve vašich textech se vždy odráželo vaše momentální životní rozpoložení. Je to tak i v případě novinky?
Tentokrát jsem to vůbec neřešil. Původně byly všechny skladby složené na kytaru a já měl teoretický nápad, o čem by mohly být. Věděl jsem, že je propojím tím, že texty napíšu v kratším časovém úseku. Většina finálních textů tedy vznikla asi za měsíc, ale příprava trvala rok a půl. Za tu dobu jsem dělal "neviditelnou práci": vstřebával jsem podněty.
Jsou Pardubice, odkud vaše kapela pochází, dobré místo pro psaní textů?
Ani jeden text shodou okolností v Pardubicích nevznikl. Připadá mi, že je jedno, jestli je za oknem pokoje město X nebo Y. Jde o to mít klid. Většina textů vznikla na chatě uprostřed lesa, kde jsem byl úplně sám. Šlo to strašně snadno, byla to relaxace. Utekl jsem tam od neklidu města.