Článek
Podle scénáře se na lodi při cestě po moři potkají český profesor Martin Burian a Margarete Kämmererová, která byla po válce odsunutá ze Sudet. Buriana si pamatuje jako poválečného vládního zmocněnce, který nechal likvidovat německé obyvatele, mezi nimiž byl její manžel Sepp. O něm Burian ví, že to byl nacista, který měl na svědomí jeho bratra. Margaretu doprovází její synovec Sigi v podání Christopha Letkowského. Ten má zajistit, že se po její smrti její popel rozpráší "v dlouhé vlně za kýlem". Burian cestuje se svou snachou Sylvou, kterou hraje Veronica Ferresová. Poté, co ji opustil muž, chce "v dlouhé vlně" ukončit svůj život. Sblíží se ale se Sigim.
Podle scénáře se na lodi při cestě po moři potkají český profesor Martin Burian a Margarete Kämmererová, která byla po válce odsunutá ze Sudet. Buriana si pamatuje jako poválečného vládního zmocněnce, který nechal likvidovat německé obyvatele, mezi nimiž byl její manžel Sepp. O něm Burian ví, že to byl nacista, který měl na svědomí jeho bratra. Margaretu doprovází její synovec Sigi v podání Christopha Letkowského. Ten má zajistit, že se po její smrti její popel rozpráší "v dlouhé vlně za kýlem". Burian cestuje se svou snachou Sylvou, kterou hraje Veronica Ferresová. Poté, co ji opustil muž, chce "v dlouhé vlně" ukončit svůj život. Sblíží se ale se Sigim.
Na moři před sebou ani před svou minulostí starší hrdinové neuniknou. To, že se děj odehrává na lodi, je podle Pavla Kohouta "chtěný kontrast". Chtěl tak prý zabránit "domácí výhodě" jedné ze stran. Téma společného soužití Čechů a německy mluvících obyvatel považuje za stále aktuální. Herecké obsazení filmu označil spisovatel za "velké štěstí" a za "vánoční dárek".
Je odpuštění možné?
Herečku Christiane Höbigerovou musel ale režisér Nikolaus Leytner dlouho přemlouvat, aby roli Margarete přijala. Svou postavu označila za "nesympatickou, odpornou a sarkastickou" ženskou, která zčásti jedná směšně. "Nemám tu roli ráda. Nemohla bych tuhle ženu ani obhajovat, kdybych musela. To dělá naštěstí Nikolaus Leytner, který vždy dokáže natočit film, v němž nikdo není jen dobrý či špatný," řekla dvaasedmdesátiletá herečka.
Herečku Christiane Höbigerovou musel ale režisér Nikolaus Leytner dlouho přemlouvat, aby roli Margarete přijala. Svou postavu označila za "nesympatickou, odpornou a sarkastickou" ženskou, která zčásti jedná směšně. "Nemám tu roli ráda. Nemohla bych tuhle ženu ani obhajovat, kdybych musela. To dělá naštěstí Nikolaus Leytner, který vždy dokáže natočit film, v němž nikdo není jen dobrý či špatný," řekla dvaasedmdesátiletá herečka.
Herečku Christiane Höbigerovou musel ale režisér Nikolaus Leytner dlouho přemlouvat, aby roli Margarete přijala. Svou postavu označila za "nesympatickou, odpornou a sarkastickou" ženskou, která zčásti jedná směšně. "Nemám tu roli ráda. Nemohla bych tuhle ženu ani obhajovat, kdybych musela. To dělá naštěstí Nikolaus Leytner, který vždy dokáže natočit film, v němž nikdo není jen dobrý či špatný," řekla dvaasedmdesátiletá herečka. Nakonec ji prý lákalo zahrát si "jednoho z takových zabedněných lidí, kteří se zdráhají vysvětlit své chování v minulosti". I když je podle Höbingerové její postava nepoučitelná a nesmiřitelná, v průběhu filmu se postupně ukazuje, co všechno musela prožít. "Žádný člověk není jen zlý nebo jen dobrý. I pro největší zločiny existuje lidské pochopení," míní.
Herečku Christiane Höbigerovou musel ale režisér Nikolaus Leytner dlouho přemlouvat, aby roli Margarete přijala. Svou postavu označila za "nesympatickou, odpornou a sarkastickou" ženskou, která zčásti jedná směšně. "Nemám tu roli ráda. Nemohla bych tuhle ženu ani obhajovat, kdybych musela. To dělá naštěstí Nikolaus Leytner, který vždy dokáže natočit film, v němž nikdo není jen dobrý či špatný," řekla dvaasedmdesátiletá herečka. Nakonec ji prý lákalo zahrát si "jednoho z takových zabedněných lidí, kteří se zdráhají vysvětlit své chování v minulosti". I když je podle Höbingerové její postava nepoučitelná a nesmiřitelná, v průběhu filmu se postupně ukazuje, co všechno musela prožít. "Žádný člověk není jen zlý nebo jen dobrý. I pro největší zločiny existuje lidské pochopení," míní.
Herečku Christiane Höbigerovou musel ale režisér Nikolaus Leytner dlouho přemlouvat, aby roli Margarete přijala. Svou postavu označila za "nesympatickou, odpornou a sarkastickou" ženskou, která zčásti jedná směšně. "Nemám tu roli ráda. Nemohla bych tuhle ženu ani obhajovat, kdybych musela. To dělá naštěstí Nikolaus Leytner, který vždy dokáže natočit film, v němž nikdo není jen dobrý či špatný," řekla dvaasedmdesátiletá herečka. Nakonec ji prý lákalo zahrát si "jednoho z takových zabedněných lidí, kteří se zdráhají vysvětlit své chování v minulosti". I když je podle Höbingerové její postava nepoučitelná a nesmiřitelná, v průběhu filmu se postupně ukazuje, co všechno musela prožít. "Žádný člověk není jen zlý nebo jen dobrý. I pro největší zločiny existuje lidské pochopení," míní. Podle herce Maria Adorfa je film o situaci, v níž "nějaké odpuštění, nějaké smíření není vůbec možné", protože už uplynulo příliš mnoho času. Jeho hrdina se prý necítí jako vrah, ale jako vykonavatel zákonné moci. Chtěl nastolit právo tam, kde zákony ještě neexistovaly. "To vedlo přirozeně k násilí. Proto starší generace nevidí taky žádnou možnost ukončení konfliktu. To budou muset udělat mladí," uvedl Adorf, který letos oslavil osmdesátiny.
Herečku Christiane Höbigerovou musel ale režisér Nikolaus Leytner dlouho přemlouvat, aby roli Margarete přijala. Svou postavu označila za "nesympatickou, odpornou a sarkastickou" ženskou, která zčásti jedná směšně. "Nemám tu roli ráda. Nemohla bych tuhle ženu ani obhajovat, kdybych musela. To dělá naštěstí Nikolaus Leytner, který vždy dokáže natočit film, v němž nikdo není jen dobrý či špatný," řekla dvaasedmdesátiletá herečka. Nakonec ji prý lákalo zahrát si "jednoho z takových zabedněných lidí, kteří se zdráhají vysvětlit své chování v minulosti". I když je podle Höbingerové její postava nepoučitelná a nesmiřitelná, v průběhu filmu se postupně ukazuje, co všechno musela prožít. "Žádný člověk není jen zlý nebo jen dobrý. I pro největší zločiny existuje lidské pochopení," míní. Podle herce Maria Adorfa je film o situaci, v níž "nějaké odpuštění, nějaké smíření není vůbec možné", protože už uplynulo příliš mnoho času. Jeho hrdina se prý necítí jako vrah, ale jako vykonavatel zákonné moci. Chtěl nastolit právo tam, kde zákony ještě neexistovaly. "To vedlo přirozeně k násilí. Proto starší generace nevidí taky žádnou možnost ukončení konfliktu. To budou muset udělat mladí," uvedl Adorf, který letos oslavil osmdesátiny.
Herečku Christiane Höbigerovou musel ale režisér Nikolaus Leytner dlouho přemlouvat, aby roli Margarete přijala. Svou postavu označila za "nesympatickou, odpornou a sarkastickou" ženskou, která zčásti jedná směšně. "Nemám tu roli ráda. Nemohla bych tuhle ženu ani obhajovat, kdybych musela. To dělá naštěstí Nikolaus Leytner, který vždy dokáže natočit film, v němž nikdo není jen dobrý či špatný," řekla dvaasedmdesátiletá herečka. Nakonec ji prý lákalo zahrát si "jednoho z takových zabedněných lidí, kteří se zdráhají vysvětlit své chování v minulosti". I když je podle Höbingerové její postava nepoučitelná a nesmiřitelná, v průběhu filmu se postupně ukazuje, co všechno musela prožít. "Žádný člověk není jen zlý nebo jen dobrý. I pro největší zločiny existuje lidské pochopení," míní. Podle herce Maria Adorfa je film o situaci, v níž "nějaké odpuštění, nějaké smíření není vůbec možné", protože už uplynulo příliš mnoho času. Jeho hrdina se prý necítí jako vrah, ale jako vykonavatel zákonné moci. Chtěl nastolit právo tam, kde zákony ještě neexistovaly. "To vedlo přirozeně k násilí. Proto starší generace nevidí taky žádnou možnost ukončení konfliktu. To budou muset udělat mladí," uvedl Adorf, který letos oslavil osmdesátiny. Mladší generaci zastupují právě Margaretin synovec Sigi a Burianova snacha Sylva. Veronicu Ferresovou prý bavilo "hrát potenciální sebevražedkyni, která se vrátí znovu do života díky o dvacet let mladšímu milenci". "Čím jsem starší, tím náročnější jsou role. Štěstí, které přichází s lety," podotkla pětačtyřicetiletá herečka.
Herečku Christiane Höbigerovou musel ale režisér Nikolaus Leytner dlouho přemlouvat, aby roli Margarete přijala. Svou postavu označila za "nesympatickou, odpornou a sarkastickou" ženskou, která zčásti jedná směšně. "Nemám tu roli ráda. Nemohla bych tuhle ženu ani obhajovat, kdybych musela. To dělá naštěstí Nikolaus Leytner, který vždy dokáže natočit film, v němž nikdo není jen dobrý či špatný," řekla dvaasedmdesátiletá herečka. Nakonec ji prý lákalo zahrát si "jednoho z takových zabedněných lidí, kteří se zdráhají vysvětlit své chování v minulosti". I když je podle Höbingerové její postava nepoučitelná a nesmiřitelná, v průběhu filmu se postupně ukazuje, co všechno musela prožít. "Žádný člověk není jen zlý nebo jen dobrý. I pro největší zločiny existuje lidské pochopení," míní. Podle herce Maria Adorfa je film o situaci, v níž "nějaké odpuštění, nějaké smíření není vůbec možné", protože už uplynulo příliš mnoho času. Jeho hrdina se prý necítí jako vrah, ale jako vykonavatel zákonné moci. Chtěl nastolit právo tam, kde zákony ještě neexistovaly. "To vedlo přirozeně k násilí. Proto starší generace nevidí taky žádnou možnost ukončení konfliktu. To budou muset udělat mladí," uvedl Adorf, který letos oslavil osmdesátiny. Mladší generaci zastupují právě Margaretin synovec Sigi a Burianova snacha Sylva. Veronicu Ferresovou prý bavilo "hrát potenciální sebevražedkyni, která se vrátí znovu do života díky o dvacet let mladšímu milenci". "Čím jsem starší, tím náročnější jsou role. Štěstí, které přichází s lety," podotkla pětačtyřicetiletá herečka.
Herečku Christiane Höbigerovou musel ale režisér Nikolaus Leytner dlouho přemlouvat, aby roli Margarete přijala. Svou postavu označila za "nesympatickou, odpornou a sarkastickou" ženskou, která zčásti jedná směšně. "Nemám tu roli ráda. Nemohla bych tuhle ženu ani obhajovat, kdybych musela. To dělá naštěstí Nikolaus Leytner, který vždy dokáže natočit film, v němž nikdo není jen dobrý či špatný," řekla dvaasedmdesátiletá herečka. Nakonec ji prý lákalo zahrát si "jednoho z takových zabedněných lidí, kteří se zdráhají vysvětlit své chování v minulosti". I když je podle Höbingerové její postava nepoučitelná a nesmiřitelná, v průběhu filmu se postupně ukazuje, co všechno musela prožít. "Žádný člověk není jen zlý nebo jen dobrý. I pro největší zločiny existuje lidské pochopení," míní. Podle herce Maria Adorfa je film o situaci, v níž "nějaké odpuštění, nějaké smíření není vůbec možné", protože už uplynulo příliš mnoho času. Jeho hrdina se prý necítí jako vrah, ale jako vykonavatel zákonné moci. Chtěl nastolit právo tam, kde zákony ještě neexistovaly. "To vedlo přirozeně k násilí. Proto starší generace nevidí taky žádnou možnost ukončení konfliktu. To budou muset udělat mladí," uvedl Adorf, který letos oslavil osmdesátiny. Mladší generaci zastupují právě Margaretin synovec Sigi a Burianova snacha Sylva. Veronicu Ferresovou prý bavilo "hrát potenciální sebevražedkyni, která se vrátí znovu do života díky o dvacet let mladšímu milenci". "Čím jsem starší, tím náročnější jsou role. Štěstí, které přichází s lety," podotkla pětačtyřicetiletá herečka. Film připravuje pro německou televizi ARD a rakouskou ORF rakouská společnost Mona Film. Podle jejích představitelů natáčení začalo 8. října na lodi ve Středozemním moři. Podle režiséra filmování předcházela pečlivá příprava. Nečekaná změna kurzu lodi, která místo do Řecka zamířila do Chorvatska, donutila ale štáb improvizovat. "Bylo to trošku kritické, protože jsme museli závěr filmu točit v Řecku, bylo tam už taky vše připraveno," uvedl režisér.
Herečku Christiane Höbigerovou musel ale režisér Nikolaus Leytner dlouho přemlouvat, aby roli Margarete přijala. Svou postavu označila za "nesympatickou, odpornou a sarkastickou" ženskou, která zčásti jedná směšně. "Nemám tu roli ráda. Nemohla bych tuhle ženu ani obhajovat, kdybych musela. To dělá naštěstí Nikolaus Leytner, který vždy dokáže natočit film, v němž nikdo není jen dobrý či špatný," řekla dvaasedmdesátiletá herečka. Nakonec ji prý lákalo zahrát si "jednoho z takových zabedněných lidí, kteří se zdráhají vysvětlit své chování v minulosti". I když je podle Höbingerové její postava nepoučitelná a nesmiřitelná, v průběhu filmu se postupně ukazuje, co všechno musela prožít. "Žádný člověk není jen zlý nebo jen dobrý. I pro největší zločiny existuje lidské pochopení," míní. Podle herce Maria Adorfa je film o situaci, v níž "nějaké odpuštění, nějaké smíření není vůbec možné", protože už uplynulo příliš mnoho času. Jeho hrdina se prý necítí jako vrah, ale jako vykonavatel zákonné moci. Chtěl nastolit právo tam, kde zákony ještě neexistovaly. "To vedlo přirozeně k násilí. Proto starší generace nevidí taky žádnou možnost ukončení konfliktu. To budou muset udělat mladí," uvedl Adorf, který letos oslavil osmdesátiny. Mladší generaci zastupují právě Margaretin synovec Sigi a Burianova snacha Sylva. Veronicu Ferresovou prý bavilo "hrát potenciální sebevražedkyni, která se vrátí znovu do života díky o dvacet let mladšímu milenci". "Čím jsem starší, tím náročnější jsou role. Štěstí, které přichází s lety," podotkla pětačtyřicetiletá herečka. Film připravuje pro německou televizi ARD a rakouskou ORF rakouská společnost Mona Film. Podle jejích představitelů natáčení začalo 8. října na lodi ve Středozemním moři. Podle režiséra filmování předcházela pečlivá příprava. Nečekaná změna kurzu lodi, která místo do Řecka zamířila do Chorvatska, donutila ale štáb improvizovat. "Bylo to trošku kritické, protože jsme museli závěr filmu točit v Řecku, bylo tam už taky vše připraveno," uvedl režisér.
Vídeňská část natáčení právě skončila. Štáb se přesune na Srí Lanku. Poslední klapka by měla padnout 18. listopadu. Na televizní obrazovky v Německu a Rakousku by se měl snímek dostat příští rok na podzim. Zda a kdy by se mohl vysílat v Česku, není zatím jasné.