Hlavní obsah
Obal knihy Foto: Orego

Po stopách pochodů smrti lidických žen a vězňů

Kniha Mileny Městecké Evropa v agonii pochodů smrti 1944–1945 s podtitulem Po stopách pochodů smrti lidických žen, vězňů a válečných zajatců má nesmírnou dokumentační hodnotu. Je to mimořádný příspěvek k dějinám druhé světové války, k jedné z nejčernějších kapitol svědectví nacistické krutosti, nelidskosti a běsu, které nesmí být nikdy zapomenuto. Knihu vydalo nakladatelství Orego, k dostání bude i v Památníku Lidice.

Obal knihy Foto: Orego
Po stopách pochodů smrti lidických žen a vězňů

Historii pochodů smrti na území České republiky, Německa a dalších evropských zemí se autorka věnuje od roku 2010. Před devíti lety poprvé prošla cestu návratu a pochodu smrti lidických žen z koncentračního tábora Ravensbrück. Vyslechla a zaznamenala jejich unikátní vzpomínky a začala chápat, jak obrovskou hrůzou byly dnes téměř zapomenuté pochody smrti.

Záhy následovaly její další cesty ve stopách tisíců a tisíců vyčerpaných mužů a žen, kteří – uprostřed mrazů na přelomu let 1944 a 1945 – procházeli či projížděli naší zemí. Byli to vězni koncentračních táborů, váleční zajatci. Hnáni, často s pomocí psů, esesmany, příslušníky německé domobrany a leckdy i zfanatizovanými dětmi z Hitlerovy mládeže stále na západ. Hladoví, vyčerpaní, mlácení. Kdo nemohl dál, byl ubit. Zůstaly po nich tisíce hrobů, z nichž většinu dnes už ani nejde identifikovat.

Osobní prožitky, také vzpomínky pamětníků

Jak říká spisovatel Stanislav Motl, autor předmluvy příznačně nazvané Mrtví na pochodu, odhaduje se, že o život muselo tehdy přijít něco mezi třetinou a polovinou ze 750 tisíc tehdejších vězňů z oficiálních záznamů koncentračních táborů, tedy něco mezi 250 a 375 tisíci muži, ženami a dětmi.

Aby mohla autorka mapovat pochody smrti, musela navštěvovat archivy doma i v zahraničí a naučit se orientovat v dokumentech a historických souvislostech. Při své práci především považuje za zásadní být přítomna v místech, která popisuje a kde se ony události děly. Městecká prošla, často sama, ale i s přáteli a dalšími zájemci trasy dlouhé i několikasetkilometrových pochodů v čase mrazů a plískanic, aby se mohla alespoň částečně vžít do útrap tehdejších štvanců, kteří se ocitli uprostřed pekla a bojovali o holé přežití.

Rozhodující pro ni bylo mít osobní kontakt s místními občany, odborníky a historiky i kronikáři, a pokud to je ještě možné, rozmlouvat s očitými svědky a zaznamenávat jejich vyprávění. Až poté situaci popsala a zpracovala. Své poznatky však nesoustředila výhradně do rukopisu obsáhlé knihy, ale předává je pak ostatním tzv. v terénu na pochodu, v médiích, školách i na přednáškách.

Publikace má více než tři sta stran, je bohatě ilustrovaná fotomateriálem i mapkami. Pochvalu si zaslouží za moderní grafiku Martina Kadlečíka a Jána Glasnáka, a především poutavou obálku Jana Lesáka. Sedm kapitol doplňují potřebné vysvětlivky a poznámky, jakož i seznam použité literatury a pramenů.

Může se vám hodit na Seznamu:
yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků