Hlavní obsah
Obal knihy Foto: Regie

Po stopách odvážného dobrodruha Richarda Halliburtona

Halliburton. Po stopách dobrodruha, to je název publikace přinášející dopisy muže toužícího objet na lodi svět. Richard Halliburton (1900–1939) psal už od svých dvanácti let rodičům upřímné dopisy o svém životě, zájmech i tužbách.

Obal knihy Foto: Regie
Po stopách odvážného dobrodruha Richarda Halliburtona

Muž, jenž je označovaný za dobrodruha, se už jako student univerzity v Princetonu přihlásil do armády směřující v roce 1918 z Ameriky do ohně evropské války. Ta skončila dřív, než on mohl přes Atlantik přijet. Přesto ho cesta osudu za rok zavedla do evropských zemí, v nichž si chtěl starý kontinent osahat.

Už tehdy psal mimořádně působivé listy rodičům, zvláště matce Nelli. „Sevřelo se mi srdce, když jsem četl dopis z domova. Celou dobu jsem měl za to, že si užíváš výlet do Montgomery, a ty ses zatím doma strachovala o mě. Běhá mi mráz po zádech, když si představím, kolik dní a nocí plných úzkosti jsi prožila kvůli mé lehkomyslnosti. Ačkoli nebyla to lehkomyslnost. Pochop, mami, já jsem musel odjet. Dlužil jsem to sám sobě, musel jsem konečně ukojit tu touhu, bylo to silnější než já,“ stojí v jednom z nich.

Dopis charakterizující jeho lásku k rodičům i touhu poznávat svět. Procestoval Evropu, přenocoval na řecké Akropoli, strávil noc v indickém Tádž Mahalu i zdolal japonskou horu Fidži. Vrátil se do Spojených států a absolvoval přednáškové turné. Jeho kniha Královskou cestou za romantikou z roku 1925 měla úspěch a vyšla v mnoha dalších zemích. Putování na Střední východ neslo titul Létající koberec.

Česká cestovatelská tradice Josefa Kořenského, Alberta Vojtěcha Friče, Františka Čecha Vyšaty, Josefa Ladislava Erbena, Františka Alexandra Elstnera i dalších upoutala zájem čtenářů, chtějících i od Halliburtona poznat, jak se žije jinde ve světě.

Proto jeho reportážní knihy, většinou severoamerické kritiky ztrhané jako senzacechtivé, našly vděčné obdivovatele i u nás. I proto je vydání cestovatelovy korespondence poutavé i po tolika letech.

Končí posledním dopisem z Hongkongu a několika radiotelegramy z džunky Mořský drak, cílem mělo být San Francisco. Ten úplně závěrečný má datum 24. března 1939. Psal v něm rodičům, že zábradlí na návětrné straně je pod vodou, lůžka jsou mokrá. „Stěží udržujeme kurz. Mám se báječně. Přál bych vám, abyste byli na mém místě,“ napsal.

Po měsících pátrání byli on i jeho druhové prohlášeni v říjnu 1939 za mrtvé. Skončila pouť cestovatele, jehož svědectví o putování a nyní i vydaná korespondence poutají stále pozornost.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků