Hlavní obsah
Foto: Anna Čelouchová

Nymanova opera Man And Boy: DADA oplývala humanismem

Sobotní premiéra opery britského skladatele Michaela Nymana Man and Boy: DADA v pražském Stavovském divadle uzavřela trilogii věnovanou opernímu minimalismu. Volba závěrečného titulu byla šťastná, neboť posluchače přenesla do žhavé současnosti, dílo vzniklo letos. Přitom umožnilo poznat, kam Nyman dospěl, neboť jeho dílo je u nás dobře známé.

Foto: Anna Čelouchová
Nymanova opera Man And Boy: DADA oplývala humanismem

Nyman složil hudbu k Pianu a řadě Greenawayových filmů. Národní divadlo v Kolowratu uvedlo jeho operní prvotinu Muž, který si spletl svou ženu s kloboukem a koncem 90. let Nyman v Praze vystoupil  i se svou skupinou živě.

Komorní novinka ukázala, že Nyman se už nedrží striktně minimalismu, i když řada pasáží stála na opakujících se motivech. Nejenže je volněji rozvíjí, ale zejména v úvodu druhého dějství, při návštěvě Schwitterse u Michaelovy matky, zabrousil i do světa muzikálů, byť poté s lehčími melodiemi pracoval stejným způsobem jako s minimalistickými strukturami - opakoval je a varioval. Vzhledem k tomu, že však kladl důraz na vyznění silného příběhu, nemohl být ve formě tak striktní jako v osmdesátých letech.

Silný humanistický náboj

Libreto Michaela Hastingse sice začínalo velmi obskurně - zápolením stárnoucího německého dadaisty Kurta Schwitterse s dvanáctiletým chlapcem o neobvyklou jízdenku z autobusu, kterou umělec chtěl použít v jedné ze svých asambláží, takzvaných Merzbilden, zatímco chlapec si ji chtěl zařadit do své sbírky jízdenek z londýnských autobusů. Dílo, kladoucí otázku, kam patří ve společnosti umělec, mělo silné humanistické vyznění. Vyprávělo o setkání stárnoucího německého dadaisty v londýnském exilu a prosté britské ženy, přičemž oběma vzala válka téměř vše.

A ukazovalo, jak vypjatá doba mění zavedené stereotypy. Zatímco umělec oplýval fantazií a liboval si v chaosu, chlapec toužil po řádu a chtěl úplně obyčejné kolo, které mu Schwitters nemohl koupit, nikoliv kolo - umělecké dílo, které nejezdí. Zobrazovalo též, jak válka vyvolává v lidech fobie a strach. Schwitters se bál v garážích prolézat prázdné autobusy, kde pátral po lístcích do chlapcovy sbírky, protože prostředí mu evokovalo koncentrační tábor, zatímco Michaelova matka měla strach z raket V2. Dobře též zobrazovalo vykořeněnost stárnoucího umělce v emigraci.

Suverénní protagonisté opery

Agon pod taktovkou Petra Kofroně svou roli odvedl dobře, je vidět, že minimalismus mu sedí, i když hrál Nymanovu hudbu o něco vláčněji než skladatelova vlastní skupina. Po necitlivosti při loňském takřka pouťovém podání Krásky a zvířete Philipa Glasse, kde žestě byly příliš řvavé a smyčce se zbytečně chvěly,  naštěstí nebylo ani stopy. Vadilo však, že ve vypjatých okamžicích se hudba vedle zpěvu ztrácela.

Dobrou práci odvedl nejen James Clark v roli Kurta Schwitterse, ale také Jiřina Marková-Krystlíková, které zpívala nejen roli Michaelovy matky, ale také reportérky BBC, cestující a průvodčí v autobuse i hlídačky v muzeu. Oba prokázali i zřetelné herecké a komediální schopnosti. Karolina Bubleová Berková v roli Michalea už tak výrazná nebyla, což je ovšem dáno také tím, že postava, kterou ztvárnila, nebyla tak bohatě prokreslená. Své ledví odkryla až v úplném závěru.

Michael Nyman: Man And Boy: DADA

Národní divadlo ve Stavovském divade v koprodukci s Badisches Staatstheater, Karlsruhe, režie Robert Tannenbaum, dirigent Petr Kofroň

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků