Článek
„Není to nutně historický projekt, i když ukazuje věci z doby, která skončila. Je to pokračující fenomén. Zdi existovaly od počátků lidstva a bohužel budou i nadále pokračovat,“ míní Stefan Roloff.
”Jeden prvek je pohled ze západu - je to vojenská zóna. To jsou všechno tyto obrazy, kde vidíte věže a pohraniční jednotky. To je ale pohled, který zůstává spíš na povrchu. Víc než ten druhý. Ten druhý jsou lidé, kteří žili v NDR, a jejich život zeď extrémně ovlivňovala. To je pro mě ta hlubší realita,“ řekl Roloff.
Mario Röllig, který byl v NDR politicky pronásledován, uvedl, že dílo je i dnes pro mnohé nepohodlné. „Je nepohodlné, říká pravdy o zdi, které už mnozí nechtějí slyšet. Čím vzdálenější je NDR, tím vypadá pozitivněji,“ připomněl známý fenomén zvaný Ostalgie. Někteří východní Němci skutečně vzpomínají se slzou v oku na socialismus, přestože jejich životní úroveň po revoluci několikanásobně vzrostla.
”V současné situaci v Evropě nebo v celém světě, s tolika uprchlíky v pohybu, diskuze o uprchlické vlně z NDR upadá do pozadí. A to někdy zabolí. Pro mě byl rozdíl, že já byl Němec podle ústavy, já jsem nepotřeboval projít žádným dlouhým a mučivým azylovým řízením jako dnešní uprchlíci, ale stejně je ten pocit podobný,“ dodal.