Článek
Znovu přijedou festivalové stálice, trvalky věčně zelené – samozřejmě a především Radošinské naivné divadlo z Bratislavy, tentokrát s Polooblačnem Stanislava Štepky v režii Juraje Nvoty. Ze slovenských souborů připomínám další scény z Pezinku, Žiliny a Martina.
Božidara a Trojan
Co by to bylo za přehlídku, kdyby neměla své patrony. Bývají tradičně dva. Letos za slovenskou stranu bude kvalitu představení zaštiťovat Božidara Turzonovová, která v osmdesátých letech hrála v československých filmech snad všechny významné Češky, co jich devatenácté století světu přineslo.
Patronem českým bude Ivan Trojan, herec roku 2012 za roli Boha v inscenaci roku Ucpanej systém Irvina Welshe a Michala Vajdičky v divadle roku, tedy Dejvickém. Pěkně ostrá hra slušela programu loňského Setkání.
Zeptejte se mne na lahůdky festivalu právě začínajícího a připomenu bez váhání, že budou tři. Jednoznačnou a neoddiskutovatelnou je Čechovův Racek, znovu ve Vajdičkově režii v Dejvicích. Trojan v něm hraje Trigorina a neprozradím nic nového, když připomenu, že hned po březnové premiéře se Racek stal jedním z kandidátů na titul Inscenace roku 2013.
Můj druhý tip loni ve Zlíně chyběl, takže to pořadatelé dohánějí. Inscenace hry Tomáše Vůjtka S nadějí i bez ní aneb Milovali jsme Sovětský svaz, a zároveň jsme se ho báli ostravské Arény, životní příběh Josefy Slánské jako krutý kabaret Ivana Krejčího.
Se značkou H & Z
Posledním kvalitativním tipem je inscenace Petra Štindla Palubní deník Hanzelky a Zikmunda domácího Městského divadla, jeho autora a dramaturga Vladimíra Fekara; obraz dvacátého století neméně výmluvný jako ten z Arény.
Bohatý program je připraven také pro děti. Aspoň jeden tip: Dášenka aneb Psí kusy z brněnského Divadla Husa na provázku podle Karla Čapka, součást projektu Čapkové na provázku. Kouzelné, čapkovské, Anežkou Kubátovou a Jiřím Jelínkem znamenitě sehrané.