Hlavní obsah
Jan Grimm: Servírka s táckem, olej 2009 Foto: Repro z publikace Retrospektiva

Moderní rukopis malíře Jana Grimma

V roce, kdy by se malíř a kulturní mecenáš Jan Grimm (1943–2012) dožil pětasedmdesátky, připravila jeho manželka a umělecká kolegyně Ivana Šřůtková-Grimmová výstavu s názvem Retrospektiva. Prostředí pražského Strahovského kláštera i Loosovy (Winternitzovy) vily je důstojným prostředím pro prezentaci Grimmova moderního rukopisu.

Jan Grimm: Servírka s táckem, olej 2009 Foto: Repro z publikace Retrospektiva
Moderní rukopis malíře Jana Grimma

Jak kurátorka řekla na vernisáži, manžel by určitě představil nové obrazy, ale ona využila příležitosti pro prezentaci celého jeho tvůrčího vývoje. V rozsáhlé doprovodné monografii s názvem stejným jako výstava je připomenuta malířova životní cesta. Jsou v ní i reprodukce jeho obrazů, které dokumentují vývoj jeho rukopisu od poloviny šedesátých let do druhé dekády druhého milénia.

„Každý obraz je pro mě nový svět, nový proces, vývojový proces,“ zní v knize Grimmovo vyznání. Je znát růst kompozičního myšlení, pojetí figurální kresby. Je zřejmé, že od roku 1965 se student ateliéru Františka Jiroudka, člena Skupiny 42, vypracoval v osobitého představitele českého expresivního umění.

Na kouli, olej 1991.

Foto: Repro z publikace Retrospektiva

Grimm je součástí silné generace vstupující v sedmdesátých letech na scénu, nad níž držel ochrannou ruku rektor AVU a ředitel Národní galerie Jiří Kotalík. Ten také prosadil, že se v roce 1983 představila na Podzimním salonu v Paříži, o pět let později na Československém pavilónu na Bienale v Benátkách. Nebyly to jediné malířovy zahraniční výstavy. Řadu z nich měli manželé Grimmovi společné.

Inspirace z Jeruzaléma

Na Grimmově rukopisu se projevilo i přátelství s Josefem Jírou, vliv dalších kamarádů, herců Karla Heřmánka, Bolka Polívky a dalších, je zřejmý v motivech divadelních či cirkusových figur. Proměna portrétu spěla stále víc ke stylizaci a zjednodušení.

Vývoj rukopisu je vidět i v pojetí pochmurné krajiny Hlinné z roku 1970 a jasného, slunečního pohledu na milované Středohoří z roku 1998.

Stranou nezůstaly ani inspirace z cest do Jeruzaléma, Toskánska a dalších míst. Pozornost si zasloužily i jeho nástěnné malby nebo mozaikové realizace. O aktivitě obou manželů v litoměřickém domě Salva Guarda i samotném máchovském městě nemluvě. Výstava potrvá do 30. května.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků