Hlavní obsah

Mike Shinoda z Linkin Park: Zábava je součást uzdravení

Právo, Šárka Hellerová

Uplynul bezmála rok od chvíle, kdy si vzal život Chester Bennington, zpěvák americké skupiny Linkin Park. Mike Shinoda, raper, producent a kolega z kapely, se s jeho odchodem vyrovnává mimo jiné tvorbou. Před pár dny vydal sólové album Post Traumatic.

Foto: ČTK

Mike Shinoda neví, jak bude vypadat budoucnost Linkin Park. Nyní je na sólové dráze.

Článek

Po Benningtonově smrti se Shinoda obával, zda bez něj ještě dokáže něco dobrého vytvořit. Společně s přítelem hudebník přišel i o sebejistotu a pocit kontroly nad vlastním životem. A byl to až návrat do nahrávacího studia, který mu je pomohl získat zpět.

O budoucnosti Linkin Park zatím není rozhodnuto. S Mikem Shinodou jsme mluvili o novém albu a snaze znovu nalézt půdu pod nohama.

Předpokládám, že s vydáním alba Post Traumatic se pojí řada emocí, které jsou dost odlišné od toho, co jste při vydávání alb prožíval dřív s kapelou. Je to tak?

Všechno je teď jinak. Nic není stejné, jako když jsme vydávali alba s Linkin Park. Liší se vše od záměru po styl nahrávání. Když jsem psal hudbu pro Linkin Park, skládal jsem party pro další hudebníky. Teď při skládání myslím na někoho jiného. Uvědomuju si, kdo je má hrát.

Když jsem psal slova pro Chestera, vybíral jsem taková, o kterých jsem si myslel, že mu sednou. Někdy texty zpíval tak, jak vznikly, jindy je měnil anebo přišel s úplně jiným nápadem a napsal si text sám. Nyní jsem věděl, že je to jen na mně, a co si napíšu, budu zpívat sám. Byl to úplně jiný styl práce.

Další věc je, že když pracujete s kapelou, funguje v ní demokracie. Tvoříte společně s více lidmi, kteří mají různé názory a způsoby práce. Já se nyní z té rovnice vymanil a rozhodl se všechno udělat sám. Vznikla hudba, kterou uslyšíte na desce. Nepracoval jsem ale moc analyticky. Spíš jsem jen tak psal texty o tom, čím procházím.

Deska je prezentovaná jako vaše debutové sólové album, kterým fakticky je. Nicméně nezní vám to divně? Přece jen to není tak, že jste se pro nic za nic rozhodl pro sólovou dráhu, protože jste zrovna měl chuť zkusit něco nového. Jde o důsledek tragické události…

Když procházíte těžkou a komplikovanou situací, často se stane, že máte najednou pocit, že se věci vymykají kontrole. Ať už jste vyhozen z práce, nebo vás potká nehoda, ztratíte půdu pod nohama. Nahrát sólové album byl pro mě způsob, jak tu kontrolu zase nalézt. Vždy jsem hodně své energie směroval do Linkin Park, jsou součást mé identity.

Nyní pro mě ale bylo zdravé postavit se na vlastní nohy, uvědomit si, kdo jsem a co dělám, rozhodovat sám za sebe. Když se nyní rozhodnu, že chci odpoledne odehrát koncert, nemusím se nikoho ptát.

S Linkin Park jsem stále v kontaktu. Mluvíme spolu a miluju je. Nicméně hudba, kterou jsem nyní měl potřebu napsat, má velmi osobní charakter, a proto jsem se rozhodl, že ji nahraju sám za sebe.

Neumím teď říct, co se stane s Linkin Park. Není na to žádná odpověď a je to legrační, protože cokoliv řeknu o budoucnosti skupiny, stane se titulkem. To je hloupé, protože odpověď zní, že žádná odpověď není.

Foto: Petr Horník, Právo

Mike Shinoda při loňském vystoupení Linkin Park v Praze.

O potřebě znovu nalézt kontrolu nad vlastním životem jste v posledních měsících mluvil často. Už se vám to povedlo?

Pořád na tom pracuju, ale už je to daleko lepší. Možnost rozhodovat se sám si opravdu užívám. Vezměte si mé nové video s loutkami z ponožek k písničce Ghosts. Byla to opravdu bláznivá myšlenka, která by v Linkin Park nikdy neměla šanci. Ale mně se líbila.

Jde o to, že lidé, kteří mě moc neznají, si mohou myslet, že je v mém životě nyní všechno temné. Ale jsou chvíle, kdy se cítím dobře. Někdy mám dobrý den a cítím se šťastný. A v těch dnech skládám svižnější písničky.

Tím videem jsem chtěl dát fanouškům vědět, že i když jsou třeba pořád smutní, je v pořádku se i bavit. Zábava je součástí uzdravení.

Je hezké, že to říkáte. O něčem podobném jsem přemýšlela v souvislosti s písní About You, ve které zpíváte o tom, že hodně lidí nyní bude hledat spojitost s Chesterem v jakémkoli vašem textu. Přitom o něm úplně všechny vaše texty být nemusí.

Je to tak. Na albu je třeba píseň World’s on Fire. Zpívá se v ní: Svět je v plamenech, ale jediné, co potřebuju, jsi ty.

Můžete si myslet, že je to o Chesterovi, ale není to tak. Když si lidé uvědomí, že ne každé slovo na albu je o něm, dostanou daleko ucelenější obrázek a lépe ho pochopí. Takhle se přece alba obvykle poslouchají – s vědomím, že jen některé prvky jsou autobiografické.

Posluchač má navíc možnost si do textu promítnout vlastní zkušenosti a emoce. To, co písnička znamená pro vás, je stejně důležité jako to, co jsem do ní jako autor vložil. Nemusí jít o můj příběh, může jít i o ten váš.

Jaké reakce na album se k vám dostávají a co pro vás znamenají?

Mělo to vývoj, protože jsem písně vydával postupně a s určitým vypravěčským záměrem. Nejprve jsem formou EP a singlů vydal osm skladeb, které se nejvíce dotýkaly minulosti. To byly ty nejtemnější. Potom jsem se dostal k tomu, o čem už jsme hovořili, že se nemůžeme stále dívat zpět. Zůstane tu úcta, ale my se musíme podívat i do budoucnosti.

Reakce fanoušků byla úžasná, velmi mě podpořili. Ale to neplatí jen teď v souvislosti s mou novou hudbou. V posledním roce nás všechny neuvěřitelně podpořili. Upřímně řečeno, pomohli mi to všechno zvládnout.

Co na vaše nové písně říkali kluci z kapely?

Byli úžasní, také mě podpořili. Posíláme si maily a zprávy o všem, co se děje.

Na desku jste přizval několik hostů, přitom jste mluvil o tom, že je deska velmi osobní. Jak moc jste účast dalších hudebníků zvažoval?

Chtěl jsem tak trochu všechno, včetně možnosti být spontánní a natočit písničku, s kýmkoli se mi zrovna zachce. A vybral jsem si takové hosty, kterým bylo téma tohoto alba blízké. Asi není nutné si moc lámat hlavu nad tím, proč jsem vybral China Morena z Deftones. Zaprvé jsme přátelé, zadruhé při autonehodě přišel o svého baskytaristu. Blackbear se mnou zase byl už dřív ve studiu společně s Chesterem.

Jsem rád, že se tihle lidé stali součástí desky. Kromě vokalistů se nahrávání zúčastnilo i pár dalších přátel hudebníků, ale dohled nad tím vším jsem měl já. Naštěstí jsem nemusel nikomu nic moc vysvětlovat, všechno probíhalo přirozeně.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz:

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám