Hlavní obsah
Petr Wajsar Foto: Jan Handrejch, Právo

Mám vztah k živému zvuku, řekl Petr Wajsar před uvedením Tramvestie na Opeře Nova

Opera Petra Wajsara Tramvestie zahájí v neděli v Praze festival Opera Nova, věnovaný novým trendům na operní scéně. Během festivalu bude mimo jiné uvedeno i Apollo Briana Ena v podání souboru Icebreaker s anglickým hráčem na steel kytaru B. J. Coolem. Také Tramvestie se vymyká běžným představám o opeře, nepřináší příběh a stojí na nahraných výpovědích cestujících z tramvaje jedoucí z Liberce do Jablonce, které se objevily ve stejnojmenné básnické sbírce Pavla Novotného. Více o díle prozradil čtyřicetiletý Wajsar v rozhovoru.

Petr Wajsar Foto: Jan Handrejch, Právo
Mám vztah k živému zvuku, řekl Petr Wajsar před uvedením Tramvestie na Opeře Nova

Co pro vás znamená, že na Opeře Nova je uvedena Tramvestie?

Jsem hrdý, že opera byla vybrána jako vlajková loď projektu vzhledem k tomu, že je to, myslím, jediná premiéra, která tady vznikla za tento rok na objednávku. Pro mě je to určitě výhoda, protože s Operou Nova se objevují v tisku další zprávy, které tomu dělají reklamu. Využívám toho i v rámci osobní propagace a doufám, že se nám podaří představení naplnit.

Jak vznikla idea udělat básnickou Tramvestii jako operu?

Na Facebooku jsem zjistil, že existuje básnická sbírka Tramvestie. To bylo v době, kdy proběhl její křest. Na představení Three Tales od Steve Reicha jsem potkal s Jaromírem Typltem, kterému jsem se svěřil, že mám objednávku na operu a pořád tápu nad tím, jaký materiál si vybrat. Když viděl, jak se nadšeně vyjadřuju na Facebooku, jak je skvělé, že vznikla tato básnická sbírka, tak mi tam napsal, že by to byla dobrá opera.

Cestující tramvají č. 11 hrají Jana Horáková Levicová, Lenka Šmídová, Dušan Růžička a Jiří Sulženko.

Foto: Hana Smejkalová

Jak složité bylo vyrovnat se s obrovským množstvím fragmentárního textu ve sbírce?

Tvorba byla poměrně složitá, určitě složitější, než jsme si oba s Pavlem mysleli, že bude. Jak jsme zjistili, tak i opera, která využívá nestandardních dramaturgických prvků, musí mít libreto. Napřed jsme libreto chtěli udělat dějovější, ale to bychom to moc překombinovali a dělali z toho pohádku, tak se toho chopil komplet Pavel, který v určité fázi procesu vzal text za svůj a vybral nejcharakterističtější promluvy z jednotlivých nahrávek a sestavil z toho čtyři imaginární postavy, které jsou nezřídka kombinací několika skutečných postav na nahrávkách.

Nebylo svazující, že Tramvestie už existuje v podobě radioartu?

To, že je to zvukový materiál, se mi líbilo nejvíc, protože mám vztah k živému zvuku, mám rád elektronickou hudbu, rád pracuji s remixy v reálném čase. Původně jsem chtěl sestavit libreto z nahrávek a převést to do hudby. Protože jsme v rámci Pavlova libreta neměli dostatek reálného zvukového materiálu, neboť to rozvinul dál, takže každá promluva neměla ekvivalent v původním zvukovém materiálu, tak jsem se rozhodl využít původní promluvy jen v rámci stanic. V každé stanici se ocitneme v realitě tramvaje, uvnitř tramvaje, a když tramvaj vyjede, tak se soustředíme na jednotlivé postavy libreta a jejich osud. Využil jsem však zvuky i sound designově, takž tam kromě hudby zní i reálné zvuky tramvaje, dokonce někdy zní v orchestru ekvivalent.

Jiří Sulženko v Tramvestii

Foto: Patrik Borecký

V opeře zní celé spektrum stylů od blues až po jazz. Jak se vybíraly?

V tom mi, myslím, hodně pomohl dramaturg Ondra Hučín. Už Pavel Novotný přišel s určitou představou, jaký charakter by určitá postava měla nést, takže u Heleny, což je místní Matka Kuráž, bylo od začátku jasně dané, že to bude mít spíše bluesový charakter. S tím, že Helena má být bluesová, přišel určitě Pavel. Řekl bych, že i kdybych to chtěl změnit, tak by na tom trval.

Lelek je takový pohodář, takže to jsou spíš rozšafné, nechci říct kabaretiérské, ale odlehčené kousky jazzovějšího charakteru. Postava mudrujícího důchodce je tvrdě rocková. Bohužel nakonec jsme nemohli elektrickou kytaru obdařit pořádným boosterem. V rámci akustiky je vždycky lepší, když tam znějí čistší zvuky, takže i náš rock je značně stylizovaný, nečekejte tam rock operu.

Co se týká mé multižánrovosti, tak já skoro nevnímám, že takto píšu. Beru to jako vlastní vyjadřovací prostředek, který je natolik signifikantní, že ho beru jako stylotvorný prostředek, přestože stylů používám hodně. Už to tak bylo u Pornohvězd, je to ve všech mých dílech.

Může se Tramvestie dočkat uvedení v zahraničí?

To si nemyslím, myslím si, že Tramvestie je bohužel předurčena jen pro české publikum. Když člověk vidí překlady do angličtiny, tak jsou samy o sobě krásně absurdní a pochopit je může jen ten, kdo to zná v češtině.

Na druhou stranu, i Cimrmani se dočkali anglické verze.

Dokonce i polské. Ale člověk musí znát alespoň trochu dějiny Rakouska-Uherska nebo alespoň dvacátého století Československa, aby se v tom mohl orientovat. V Tramvestii jsou narážky, které ani Pražák nepochopí. Myslím si, že předtím, než jde člověk na tu operu, tak by si měl projet tu linku. Nebo alespoň potom.

A co přijde po Tramvestii?

Mám regulérní objednávku od České filharmonie na violoncellový koncert pro Václava Petra. Premiéra je sice až za tři roky, ale je to vlastně za rohem, protože je to rozsáhlé dílo. Už teď nad tím přemýšlím.

Nedávno jsem měl premiéru s Orchestrem Berg a se Štěpánem Janouškem na trombón. Hodně mě začal zajímat princip náhodné hudby, jako kinoautomatu v hudbě a taky to, že tím, co sólista hraje, ovlivňuje orchestr a ten si na základě toho, co slyší, vybírá, kam bude pokračovat. Sólista si tak vlastně tvoří vlastní doprovod.

Myslím si, že některá tělesa by to nezvládla.

Nezvládla. Klade to velké nároky jak na sólistu, který musí být i dramaturg, a hlavně musí umět řídit orchestr, protože se zvukem jdou určitá gesta, takže si musí umět řídit dynamiku, tak to samozřejmě vyžaduje i orchestr, který je obsazen lidmi, kteří mají nadstandardní výbavu. Myslím si, že by to mohlo fungovat pro toho, kdo má zájem improvizovat, ale ne úplně se odváží stoprocentní improvizace. Myslím si, že výběr z určitých prvků by mohl dopomoci v tom, aby se odvážil a otevřel se náhodě, ale těžko to budu zkoušet s filharmonií.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků