Hlavní obsah
Malíř Patrik Hábl se začíná prosazovat na zahraničním výtvarném trhu. Foto: Jan Šída , Právo

Malíř Patrik Hábl se znovu prosadil na zahraniční aukci: Vnímám to jako zhodnocení práce

Malíř Patrik Hábl je v současné době velmi žádaným autorem. A to jak galeristy, tak tuzemskými nebo zahraničními sběrateli. Důkazem byl jeho aukční rekord, kterého nedávno dosáhl prodejem svého obrazu Černobílá krajina v britské aukční síni Christie’s (za 16 250 liber, tedy asi 497 tisíc Kč).

Malíř Patrik Hábl se začíná prosazovat na zahraničním výtvarném trhu. Foto: Jan Šída , Právo
Malíř Patrik Hábl se znovu prosadil na zahraniční aukci: Vnímám to jako zhodnocení práce

Už jen fakt, že je náš umělec zařazen touto renomovanou institucí do dražby vedle takových jmen, jako jsou Damien Hirst, George Condo nebo David Hockney, představuje velký úspěch tuzemského výtvarného umění. A nemusí být všem dnům konec, protože Háblova tvorba začíná být na zahraničním trhu sledovaná.

Je pro vás výsledek aukce úspěchem malířským, případně tržním, nebo vás to posouvá především umělecky?

Přestože se jedná o konkrétní malířské dílo, které je zařazeno do mezinárodní aukce, vnímám to jako zhodnocení své dosavadní práce. Ta samozřejmě neodmyslitelně souvisí s širším záběrem aktivit, od realizací v architektuře, přes prezentace ve veřejném, sakrálním, či galerijním prostoru. Uznání souvisí jak s uměleckým, tak tržním úspěchem. Přestože trh sám určuje hodnotu díla, je to svět sám pro sebe, který umělec příliš neovlivní.

Snažím se být stále nohama na zemi a nechává mě to klidným. Nicméně chápu i jako určitou satisfakci, že tyto náročné realizace a instalace, do kterých člověk investuje nejenom veškerý čas, prostředky, ale i fyzickou energii, mají smysl.

Čtyřikrát byla vaše díla dražena v aukčním domu Sotheby’s. Proč se váš poslední obraz dražil v aukční síni Christie’s?

Christie’s je přímý konkurent Sotheby’s. Mají srovnatelnou historii i prestiž, nicméně každá po očku tak trochu sleduje krok té druhé. Není náhoda, že se často díla některých umělců, nebo i obdobné kolekce či sbírky, objeví v té či oné aukční společnosti.

Stejně tak se domnívám, že si lidé z Christie’s počkali na to, jak dopadnou všechny mé aukční výsledky v Sotheby’s, aby mě následně mohli zařadit do své Contemporary art. Oslovili mě, abych jim poslal portfolio nejlepších deseti děl, a následně si sami vybrali dílo. Bylo v soukromé sbírce, tedy na sekundárním trhu, a mělo pro ně význam zařadit ho do aukce.

Sledoval jste ohlasy zahraničních médií?

Reakce ze zahraničních deníků příliš neznám. Ale pochopil jsem, že aukční společnosti se zajímají o konkrétní umělce, o to, jaký mají ohlas na tuzemském trhu nebo jak si stojí na domácí umělecké scéně.

Neuvažujete o angažování zahraničního galeristy či agenta?

Tato situace je nesmírně složitá. Především kvůli mé výchozí středoevropské pozici. Pro Británii totiž můžeme být vnímáni jako východní země a brexitem se situace ještě zkomplikovala. Rozhodně může být řešením zastoupení tamní galerie nebo agenta, nicméně velkou devízou budou především umělecké aktivity.

Byl byste ochoten v Británii pracovat nastálo?

Dcera chodí do první třídy a já vedu na UMPRUM studenty monumentální malby. Během covidu by to asi i šlo, ale začínat na zelené louce je komplikované. Pokud by však přišla nabídka, třeba od Hauser & Wirth, nebo Sotheby’s, která zvažuje mé zařazení do sálové aukce nebo privátního prodeje, celou situaci bych zvážil.

Zvyšuje se o vaše díla, díky aukčnímu úspěchu, zájem na zahraničním trhu?

Díky mezinárodním aukcím je větší zájem o umění v celém světě. Mám sběratele v Asii, také v zámoří, konkrétně v San Francisku či New Yorku. Ale je to běh na dlouhou trať, takže bude záležet na spoustě šťastných okolností.

Pracujete v současnosti na nějakém novém projektu?

Kvůli covidu se mohu vrátit k některým složitějším a náročnějším projektům, které musím takříkajíc vysedět. Věnuji se starým mistrům, vytvářím kopie renesančních nebo barokních obrazů ve skutečné velikosti, jako je originál, a následně je dekonstruuji.

Je to dlouhý proces, ze kterého by měla vzniknout kniha. Rád bych také tento celek vystavil mezi skutečnými starými mistry, ať už v tuzemských, nebo zahraničních sbírkách.

Inspirovala vás covidová situace k namalování nějakého obrazu?

Přímo ne. Spíše si kvůli covidu i skutečnosti, že mám vážně nemocného bratra, silně uvědomuji naši křehkou existenci a pomíjivost. Lidstvo prochází znovu stoletým cyklem epidemií, a není v situaci, kdy má kontrolu nad tím, co ho přesahuje. Může to být zkouška, nebo ponaučení, že naše globální chování vůči přírodě ovlivňuje dominovým efektem vše, co se stane, nebo spustí na opačném konci zeměkoule.

Až pomine pandemie, plánujete nějaké výstavy?

V červnu se uskuteční expozice v Krnově v rámci Landscape Festivalu. Broumovský klášter bude hostit mou výstavu na podzim. Od října do prosince budu vystavovat v Nové galerii v Praze, v listopadu a prosinci v Domě umění v Opavě. Možná dojde i na instalaci ve veřejném prostoru v Curychu, včetně následné výstavy. Vše bude ovšem záležet na epidemické situaci.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků