Hlavní obsah
Hodnoticí komise si jako upomínku na Kašavu odvezla typické valašské zemědělské nástroje - hrábě a vidle. Foto: Zlínský kraj

Liternetur@: Za kamna s notebookem

Březen nemůžeme jen tak obejít pranostikou o přemísťování se za kamna. I když už u nás není měsícem knihy (s kamny je to skoro podobné, ale jejich existenci tu dnes pro zjednodušení řešit nebudeme), přesto bychom měli o knihách a ještě více o čtení pravidelně psát, protože na rozdíl od různých trendozvěstů si ještě pár lidí (včetně mě) myslí, že čtením to všechno začíná - a taky končí, když se číst přestane. Nejde jen o prostý výkon, ale i o technologii, tedy lineární postup. Chcemeli být skokany po křivkách, nejdřív bychom měli zvládnout posun od A k B.

Hodnoticí komise si jako upomínku na Kašavu odvezla typické valašské zemědělské nástroje - hrábě a vidle. Foto: Zlínský kraj
Liternetur@: Za kamna s notebookem

Spisovatelé a nakladatelé čeští snaží se o rozkvět a pokrok literatury národní zajistě věrně a neúnavně. Máme také kruh vlasteneckého, horlivého čtenářstva, které živým a činným účastenstvím sleduje rozvoj domácí literatury; však nejen žádoucno, alebrž nezbytně nutno jest, aby se kruh tento značně rozšířil. Proto obracíme se k všem uvědomělým vlastencům v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, jakož i v jiných zemích žijícím s důtklivým, srdečným vyzváním: budiž každý z nich sám dle nejvyšší možnosti své odběratelem českých knih a časopisů a přičiniž se, aby v kruzích svých známých a přátel šířil vědomí vlasteneckých povinností k písemnictví národnímu, lásku ke čtení, horlivost ve spolužití literárním. (...) Jen národ čtenářů jest národ osvícený, vzdělaný, a takový národ nezahyne! Provolání Ve prospěch českého čtení bylo otištěno v časopise Athenaeum 15. prosince 1885 a podepsali se pod něj mimo jiné Rieger, Durdík, Grégr, Goll, Bráf, Náprstek, Světlá, Neruda, Vrchlický, Jirásek, Čech, Arbes, Stašek, Gebauer, Herrmann, Sládek, Vilímek. Téměř po 120 letech si je můžete přečíst v 18. svazku Spisů TGM.

Sociologové by mohli na připojených podpisech pod provoláním zkoumat, jak se "váha" známého spisovatelského jména od té doby proměnila, popsat ten pozvolný přechod od cti a morálky k medializaci a popularitě. Literární vědci by se naopak mohli snažit vysvětlit, proč se změnilo "co číst" na "proč číst" a zda čtení na internetu je pokračováním čtenářské evoluce nebo technologicky mazanější návrat před Gutenberga. A my ostatní bychom si mohli, nejen v březnu, připomínat tu trochu antikvárně křečovitou, ale stále platnou větu, kterou si dovolím ještě jednou zopakovat: Jen národ čtenářů jest národ osvícený, vzdělaný, a takový národ nezahyne!

O internetových stránkách Ústavu pro českou literaturu AV ČR jsem psal kdysi v prvním půlroce existence této rubriky. To však ještě nebylo možné otevřít si v položce Katalogy a databáze digitalizovaný archív časopisů. Celkem je zde zpracováno 35 časopisů, např. Humoristické listy, Kulturní tvorba, Literární listy, Lumír, Pásmo, Rozpravy Aventina, Zlatá Praha, Šibeničky, Šotek. Kromě procházení prostřednictvím odkazů je možno v archívu vyhledávat i podle jména autora a názvu článku, podle obvyklých biografických údajů nebo podle data. To je služba k nezaplacení. Březen, za kamna s notebookem vlezem!

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků