Článek
Pamatujete se, kde jste se poprvé setkal s Komenským?
Pamatuju, dostali jsme knihu v 1. ročníku na gymplu od naší velmi dobré učitelky za povinnou četbu. Bylo nám čtrnáct let. Ve čtrnácti letech nám dala za úkol, abychom pochopili a vyložili Labyrint světa a ráj srdce. Byl to v tom věku těžký úkol.
Kniha mi napoprvé připadala hodně křesťanská, napodruhé i buddhistická. Nenapadlo vás to někdy?
Abychom to nepřehnali s náboženským relativismem, o Komenském se dá říci, že věci spojuje. Byl biskupem Jednoty bratrské, ta byla pronásledována a tak dále, ale v dnešní době se k němu hlásí mnoho katolíků a bezvěrců a příslušníků nejrůznějších vyznání, protože přestalo trošičku záležet na tom, kdo kam církevně patří. Vzrostl význam toho lidského, čím ta kniha je významná.
Co právě může říct nevěřícím?
Komenský byl člověk, který stál na rozhraní epoch, renesance a baroka, ale tak stál u zrodu moderní vědy. On se setkal s Reném Descartesem, který je prototypem nového vědeckého myšlení, které spočívá v tom, že abychom si mohli udržet alespoň iluzi, že ten svět známe, musíme ho rozdělit do oborových škatulek a ty do ještě menších škatulek. Biologové budou zkoumat biologii, ne fyziku, fyzikové fyziku, ne náboženství.
V protikladu k tomu je Komenského celostní pojetí. Descartesovi se jevil jako strašný konzervativec, protože odmítal na tu segmentarizaci světa přistoupit. On věřil v Boha a na jednotu všeho. Není tolik důležité, jestli člověk věří v Boha, ale jestli je schopný si možnost té jednoty všeho představit. Tato kniha je tím pocitem prostoupena.
Komenský mi vždy připadal jako typický génius. Uvědomuje si současná společnost svoje génie a elity?
Jak kdo. Dětem řeknou ve škola fakta, data narození a to, že napsal Labyrint a že mu shořela knihovna v Lešně. Ale aby se člověk cítil vtažen do toho myšlení, to školy asi nedělají. Takže moje odpověď na vaši otázku zní spíše ne.