Článek
Knopfler nastoupil v osm hodin v doprovodu sedmi muzikantů a koncert měl hlavně v první polovině irsko-skotský folkový nádech, hodně bylo slyšet housle, nechyběla fllétna. Na proslulé staré hity již neexistující skupiny Dire Straits si museli posluchači chvíli počkat.
Mark Knopfler se svou kapelou v Praze
Knopfler vystupoval jako vždy velmi skromně. Na pódiu se nekonal žádný cirkus, světla byla uměřená, efekty v podstatě žádné. Jak už dlouholetí fanoušci vědí, Knopfler mívá stažený i zvuk na míru, která není pro rockové kytary úpně obvyklá. Rachotu nebylo třeba, protože sál ani nedutal a dychtil po jemnějších odstínech kytarové hry. Jen jednou poněkud nevhodně rytmicky tleskal do romantického úvodu skladby Romeo and Juliet, jakoby si koncert spletl s mnichovským Oktoberfestem.
Kytarista Mark Knopfler při pražském koncertu
Po Romeovi následoval superhit z konce sedmdesátých let Sultans of Swing, budící totální nadšení (nutno ale dodat, že i novinky byly přijaty vřele). Při monumentální skladbě Telegraph Road (1982), která disponuje snad nejdelším kytarovým sólem ze všech, nezbývalo než uznat, že Knopflerova hudba nezestárla ani o den.
Maestro pak symbolicky odešel do pozadí, ale nikdo ani na chvíli nevěřil, že by po takové odezvě fanoušků koncert opravdu ukončil. Samozřejmě se vrátil s hitem So Far Away (1985) a donutil ve finále povstat a tleskat doslova každého v aréně.