Hlavní obsah

Komiks dnes zvládne Mašíny i Hrabala

Právo, Jindřich Göth

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Podzimní knižní nabídku obohatí pozoruhodná novinka, komiksová adaptace románu Jana Nováka Zatím dobrý. Pojednává o dodnes kontroverzním činu bratří Mašínů, kteří se v roce 1953 „prostříleli“ z Československa přes Německou demokratickou republiku do Západního Berlína.

Foto: Milan Malíček, Právo

O komiksovou adaptaci románu Zatím dobrý se postaral Jaromír Švejdík.

Článek

Novákova kniha byla v roce 2005 v rámci udílení cen Magnesia Litera vyhlášena knihou roku a dá se předpokládat, že událostí bude i její komiksové „převyprávění“, jehož se společně s autorem ujal výtvarník Jaromír 99, občanským jménem Jaromír Švejdík, zpěvák kapel Priessnitz a Umakart.

Ti dva se navíc nad komiksem nesešli poprvé. Vytvořili společně už grafický román Zátopek podle životního příběhu fenomenálního běžce Emila Zátopka. Švejdík rovněž proslul, společně se spisovatelem Jaroslavem Rudišem, jako autor sychravé „jesenické“ komiksové trilogie Alois Nebel, která se v roce 2011 dočkala filmového přepisu natáčeného animační technikou zvanou rotoskopie. Netřeba asi dodávat, že ze snímku povstal ohromný hit Půlnoční, který znovu nastartoval kariéru Václava Neckáře.

Ti dva se navíc nad komiksem nesešli poprvé. Vytvořili společně už grafický román Zátopek podle životního příběhu fenomenálního běžce Emila Zátopka. Švejdík rovněž proslul, společně se spisovatelem Jaroslavem Rudišem, jako autor sychravé „jesenické“ komiksové trilogie Alois Nebel, která se v roce 2011 dočkala filmového přepisu natáčeného animační technikou zvanou rotoskopie. Netřeba asi dodávat, že ze snímku povstal ohromný hit Půlnoční, který znovu nastartoval kariéru Václava Neckáře.

Ti dva se navíc nad komiksem nesešli poprvé. Vytvořili společně už grafický román Zátopek podle životního příběhu fenomenálního běžce Emila Zátopka. Švejdík rovněž proslul, společně se spisovatelem Jaroslavem Rudišem, jako autor sychravé „jesenické“ komiksové trilogie Alois Nebel, která se v roce 2011 dočkala filmového přepisu natáčeného animační technikou zvanou rotoskopie. Netřeba asi dodávat, že ze snímku povstal ohromný hit Půlnoční, který znovu nastartoval kariéru Václava Neckáře. Kytice výtvarné fantazie

Ti dva se navíc nad komiksem nesešli poprvé. Vytvořili společně už grafický román Zátopek podle životního příběhu fenomenálního běžce Emila Zátopka. Švejdík rovněž proslul, společně se spisovatelem Jaroslavem Rudišem, jako autor sychravé „jesenické“ komiksové trilogie Alois Nebel, která se v roce 2011 dočkala filmového přepisu natáčeného animační technikou zvanou rotoskopie. Netřeba asi dodávat, že ze snímku povstal ohromný hit Půlnoční, který znovu nastartoval kariéru Václava Neckáře. Kytice výtvarné fantazie

Převod literárního díla do komiksové podoby není ničím výjimečným a rozhodně nejde pouze o osekání a ztrivializování původního textu pro ty, kterým se nechce číst. V roce 2006 například vyšlo komiksové zpracování klasiky nejklasičtější – Erbenovy Kytice. Podílelo se na něm hned několik kreslířů – Tomáš Chlud, Bára Čechová, Adam Černý, Miroslav Vodička a další.

Jeden každý vtiskl vybrané baladě osobitou atmosféru, která „čítankovou“ knihu srozumitelně a se vší úctou k originálu představuje i těm, pro které je Karel Jaromír Erben jen zaprášenou bustou ze školního kabinetu.

K mání je také komiksový přepis dalšího úhelného kamene české literatury, Osudů dobrého vojáka Švejka. V tomto případě se ale jedná spíše o kuriozitu pro skalní švejkology a sběratele všeho možného, co se nějakým způsobem váže k Haškovu románu.

K mání je také komiksový přepis dalšího úhelného kamene české literatury, Osudů dobrého vojáka Švejka. V tomto případě se ale jedná spíše o kuriozitu pro skalní švejkology a sběratele všeho možného, co se nějakým způsobem váže k Haškovu románu.

K mání je také komiksový přepis dalšího úhelného kamene české literatury, Osudů dobrého vojáka Švejka. V tomto případě se ale jedná spíše o kuriozitu pro skalní švejkology a sběratele všeho možného, co se nějakým způsobem váže k Haškovu románu. Romeo a Julie na motorkách

K mání je také komiksový přepis dalšího úhelného kamene české literatury, Osudů dobrého vojáka Švejka. V tomto případě se ale jedná spíše o kuriozitu pro skalní švejkology a sběratele všeho možného, co se nějakým způsobem váže k Haškovu románu. Romeo a Julie na motorkách

Mnohem podnětnějším počinem je komiksová verze slavné knihy Bohumila Hrabala Příliš hlučná samota, na jejíž podobě se podílela trojice francouzských výtvarníků Ambre, Valérie Bergeová a Lionel Tran.

Pozadu ale nezůstávají ani světové klasické tituly. V komiksové verzi existují například Tři muži ve člunu od Jeromea Klapky Jeromea, Robinson Crusoe, Kniha džunglí nebo Alenka v říši divů.

S komiksem se utkal i nejslavnější dramatik všech dob William Shakespeare. A rovnou pomyslně zkřížil svůj důvtip s japonskou komiksovou školou zvanou manga. Richard III. jako goticky ponuré drama, Romeo a Julie, kde se hlavní postavy prohánějí na skútrech a podobně. Zní to možná trochu rouhačsky, ale spojení jazykově vytříbeného překladu Martina Hilského s typicky japonskou komiksovou kresbou zasazuje Shakespearovo dílo do zcela nového kontextu a zároveň upozorňuje na jeho nadčasovost a univerzálnost.

Komiks má tu výhodu, že dokáže překlenout věky i žánry. V jednom oddělení v knihkupectví se tak vedle alžbětinského dramatika sejde předčasně zesnulý Stieg Larsson, nepřímo odpovědný za obrovský boom skandinávských detektivek. Ano, i fenomenálně úspěšná knižní série Milénium se dočkala nejen filmového, ale i komiksového zpracování.

Nejde o bezduché adaptace knih, autoři se poctivě snažili nahlížet na příběh novináře Mikaela Blomqvista a hackerky Lisbeth Salanderové novou optikou. Kde Larsson rozjel akci, tam výtvarníci a scenárista zvolní, napjatý dialog uvolní místo kresbě a vše, co potřebujeme v danou chvíli vědět, se odehrává ve výrazech tváří hlavních protagonistů. Týká se to zejména perfektně vykreslené Salanderové, z jejíhož pohledu mrazí až v morku kostí.

Nejde o bezduché adaptace knih, autoři se poctivě snažili nahlížet na příběh novináře Mikaela Blomqvista a hackerky Lisbeth Salanderové novou optikou. Kde Larsson rozjel akci, tam výtvarníci a scenárista zvolní, napjatý dialog uvolní místo kresbě a vše, co potřebujeme v danou chvíli vědět, se odehrává ve výrazech tváří hlavních protagonistů. Týká se to zejména perfektně vykreslené Salanderové, z jejíhož pohledu mrazí až v morku kostí.

Nejde o bezduché adaptace knih, autoři se poctivě snažili nahlížet na příběh novináře Mikaela Blomqvista a hackerky Lisbeth Salanderové novou optikou. Kde Larsson rozjel akci, tam výtvarníci a scenárista zvolní, napjatý dialog uvolní místo kresbě a vše, co potřebujeme v danou chvíli vědět, se odehrává ve výrazech tváří hlavních protagonistů. Týká se to zejména perfektně vykreslené Salanderové, z jejíhož pohledu mrazí až v morku kostí. Obrázky předběhly slova

Nejde o bezduché adaptace knih, autoři se poctivě snažili nahlížet na příběh novináře Mikaela Blomqvista a hackerky Lisbeth Salanderové novou optikou. Kde Larsson rozjel akci, tam výtvarníci a scenárista zvolní, napjatý dialog uvolní místo kresbě a vše, co potřebujeme v danou chvíli vědět, se odehrává ve výrazech tváří hlavních protagonistů. Týká se to zejména perfektně vykreslené Salanderové, z jejíhož pohledu mrazí až v morku kostí. Obrázky předběhly slova

Existují ale i případy, kdy obrázky takříkajíc předstihnou slova. Jedním z nejslavnějších románů dvacátého století je mrazivě přesné podobenství Klub rváčů spisovatele Chucka Palahniuka, dílo, kterému se dostalo nadšeného přijetí i striktního odmítnutí. Knihu v roce 1999 zfilmoval režisér David Fincher způsobem, jenž prakticky nesnese námitek. Jakákoliv výtka je totiž v souladu s anarchistickým vyzněním díla – vše pokřivené, nesmyslné a nelogické zapadá do dané koncepce.

A podobně – možná ještě víc – svobodomyslný a provokativní je i druhý díl Klubu rváčů, který Chuck Palahniuk rovnou vytvořil ve formě komiksového scénáře.

Kresbou jej na svět doprovodil Cameron Stewart a každým obrázkem dává víc než jasně najevo, že žánr komiksu se klasické literatuře dokáže minimálně vyrovnat.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz:

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám