Hlavní obsah
Koblížci, zleva Wilip (baskytara, zpěv), Rob (bicí), Brandy (baskytara) a Josie (zpěv, kytara). Foto: Foto archív kapely

Koblížci: V nových textech už tolik sexu není

Mladá šumperská skupina Koblížci hraje punk rock. Vydala tři alba a po pěti letech existence se těší slušné fanouškovské pozornosti. V anketě Český slavík byla nominována na objev roku. Kromě ní to byly ještě zpěvačka Bára Poláková a skupina Nebe.

Koblížci, zleva Wilip (baskytara, zpěv), Rob (bicí), Brandy (baskytara) a Josie (zpěv, kytara). Foto: Foto archív kapely
Koblížci: V nových textech už tolik sexu není

Letos jste na sebe upozornili videoklipem k písničce Kejty, která doprovodila film Můj vysvlečenej deník. Líbil se vám?

Wilip: Mně osobně ano. Je fajn, že nebyl postaven na klasickém postupu – příběh, zápletka a konec. Má otevřený závěr, což je podle mě dobrý nápad.

Rob: Mě zase uspokojilo, že jsme v něm dostali jako kapela poměrně velký prostor.

Zaregistrovali jste dohady o tom, že scénář k filmu, stejně tak knižní předlohu, nenapsala teenagerka, nýbrž novinář ve zralém věku?

Josie: Tak to jsem vůbec nevěděl a odteď jsem na ten film naštvanej.

Napsali jste písničku Kejty speciálně pro film?

Josie: Připravovali jsme zrovna cédéčko Sami sebou a měli jsme na něj nachystanou písničku, která se do toho filmu hodila. Zamysleli jsme se a poslali tvůrcům demosnímek. Těm se líbila a rozhodli se ji použít. Na naší desce je ale také. Je o teenagerských vztazích a o sexu. Podle mě je hrdinka té písničky v podstatě šlapka...

Téma sexu se objevuje v řadě vašich písniček...

Rob: Sex je tu odjakživa, no a my ho nejenom žijeme, ale taky o něm děláme písničky.

Wilip: Máme ho ve spoustě textů, ale nelpíme na něm. Nemusíme o něm zpívat pořád. Mám už napsaných dost nových textů a v řadě z nich sex vůbec není.

Jaká témata vás teď zajímají?

Wilip: Už na našem posledním cédéčku jsou texty z normálního života. Chtěl bych, abychom i nadále psali o běžných věcech, třeba i o víře nebo politice. S ní ale musíme opatrně, protože nejsme a nebudeme politická kapela.

Co se vám vybaví, když se řekne punk rock?

Josie: Vybavím se mi já. Jsem punkrocker, cítím to. Je to skvělý životní styl.

Wilip: Když se to vezme z ideologické stránky, tak toho s klasickým punk rockem nemáme moc společného. Nejsme žádní anarchisté. Doháníme to ale energií a bordelem na koncertech. Myslím si, že z tohoto pohledu nemá devadesát procent českých kapel vůbec páru o tom, co to punk rock je.

Brandy: Pro mě je punk rock můj život od třinácti let. Do té doby jsem poslouchal rap, jenomže pak přišli Blink 182 a já začal hrát na kytaru. Změnil se mi život.

Wilip: Zatímco pro řadu lidí je punk rock spojen s hudbou poloviny sedmdesátých let, pro nás je to muzika devadesátých let. Myslím tím Green Day, Blink 182 nebo třeba Iné kafe.

Brandy: Ale třeba Sex Pistols měli dobré texty.

Kdy se dočkáme vašeho čtvrtého alba?

Wilip: Právě na ně skládáme písničky. Příští rok bychom chtěli vydat singl, natočit videoklip a potom vydat celou desku.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků