Článek
Jan Suk: Krysy v Hadrianově vile
Esejista, kritik, editor a básník Jan Suk komparací jednotlivostí z různých uměleckých kategorií (především z výtvarného umění) poměřuje a popisuje obecné hodnoty. Ve svých 33 textech (které jsou ve většině případů publikovány poprvé) se pohybuje na hraně poezie a esejistiky. Ale dobré známky současnosti nevystavil. Spíše naopak. V Malých brochovských rozjímáních se např. v závěru dostává k otázce lidské odvahy.
To, že máme nebo nemáme odvahu, je podružné, protože odvaha není v žádném případě věcí nitra. Je veřejná. Dokonce je mimo nás. Občas ji sice musíme k sobě stáhnout a přilákat, vypůjčit si ji, ale většinou nikoli tam, kde jsme sami. Odvaha nás spíš zaskakuje a přepadává tam, kde jsou druhé oči, svědkové, dav. Náleží k bitvě, ke kolektivním činům. V osamělosti jí není zapotřebí.
(Concordia)
Karel Durman: Popely ještě žhavé
(Válka a nukleární mír I.)
Příběh druhé světové války a války studené, nahlížený protagonisty protihitlerovské koalice, začíná v roce 1938 a končí pádem Chruščova v roce 1964. Obrovská římská jednička na titulu značí, že se máme těšit na druhý díl. A je na co! Autor v úvodu říká, že bylo vždy trpkým vědomím autorů historických syntéz, že není v jejich silách obsáhnout odbornou literaturu.
Durman tím míní veškerou a upomíná, že jen o vývoji ve Francii v letech 1940-1944 bylo publikováno 8 000 knih. Durmanovým pramenným podkladem bylo "jen" 300 knih, ale pracuje s nimi tak bravurně, že se jeho dějepis čte jedním dechem. Mottem knihy by mohl být v knize zmíněný povzdech izraelského diplomata Abba Ebana: Všechny státy určují svou politiku ve světle vlastního zájmu a vysvětlují ji v pojmech sebeobětující altruistické morálky.
(Karolinum)
z překladů:
Warner Maser: Göring.
Hitlerův paladýn s janusovskou tváří
V rozsudku Norimberského procesu bylo o jeho vině mj. konstatováno: Doznal před tribunálem, že za konference, kterou měl Hitler s Háchou v noci před invasí do Československa, a před anexí Čech a Moravy, hrozil, že bude bombardovat Prahu, jestliže se president Hácha nepodrobí. Říšský generál, vrchní velitel luftwaffe, druhý muž nacistického Německa, otylý, hysterický, blahorovný a vitální milovník luxusu a opiátů, sběratel a zabavovatel umění, funkcí a titulů, o němž jeho matka prohlásila: Z Hermanna bude buďto velký muž, nebo velký kriminálník.
Tato kniha nezachycuje pouze Göringovu životní dráhu končící trestem smrti oběšením (i když se mu vyhnul - spáchal sebevraždu). Znovu nám všem připomíná (a my na to stále zapomínáme), že vysoký intelekt nemusí být dokladem osobnosti vysokých morálních kvalit. Naopak, ve spojení s narušenými vztahy a sociální adaptabilitou či s předsudky se synergicky často promění ve zlo. Autor biografie se evidentně na rozdíl od Davida Irvinga snažil popsat Göringa co nejobjektivněji, poukázat na to, že měl některé odlišné názory než jeho Vůdce, a přece maršálův obraz zůstal temný - jen kontury jsou jasnější.
(Přeložila Jana Vymazalová. Argo)