Hlavní obsah

Kdo tvrdil, že klasický rock je mrtvý? Buckcherry mu vrací šťávu

Novinky, Stanislav Dvořák

Už dlouho jste si chtěli poslechnout "něco jako Guns'n'Roses před dvaceti lety", ale ne a ne na něco narazit? Řešení se jmenuje Buckcherry: All Night Long.

Článek

Buckcherry překvapují tím, že navzdory svému zvuku jsou mladou kapelou. Začínali až koncem devadesátých let v Los Angeles. Zpěvák Josh Todd se prý setkal s kytaristou Keithem Nelsonem přes tetovací salón a padli si do oka, když zjistili, že oba milují AC/DC.

Jejich debut Buckcherry (1999) část kritiky nadchl právě tím, jak dokonale oživil old-schoolový zvuk, po kterém stále mnoho lidí touží, protože různé fúze rapu, funky a rocku se po prvních letech nadšení pomalu vyčerpávají.

Buckcherry kašlou na to, jaký rok se píše. Neznají nu-metal, rap-metal, elektroniku a podobné pojmy empétrojkového století. Většinu alba tvoří rychlé rockové vypalovačky s dost slušnými refrény a kytarovými sóly. Dokonce se lehce dotýkají i mrtvého žánru rockové balady, ale nebojte se, opravdu jen lehce.

Směska vlivů Guns'n'Roses, AC/DC či Mötley Crue je přetavena v tak luxusních kytarových nápadech a zahraná s takovým nadšením, že jim odpustíte i totální neoriginalitu. Šíleně rychlá smršť riffů, vyžilý zpěvák s chraptivým hlasem a texty o chlastu a sexu. Co více si přát?

Celkové hodnocení: 75 %

Reklama

Výběr článků

Načítám