Článek
A světe, div se, diváky to může stále bavit a uvést do překvapivých souvislostí. Film nás provede světem slovenského kraje Šariš na konci "globalizovaného světa", který je obydlen rázovitými postavičkami "šílených východňárů" a odedávna charakteristický soužitím různých etnik. Dokument mladého filmaře a pedagoga z bratislavské fakulty žurnalistiky Marka Škopa ale přesahuje cestopis regionu pod Východními Karpatami, regionální karikaturu i aktivistický pamflet proti těm, kteří vidí svět jako jedno velké koryto svobodného trhu.
Jde o napětí, jaké se utváří mezi globálním světem médií, politiky, uctívaných celebrit a umělé zábavy televizních show, které všichni sledují, a malými, bídnými, ale očividně autentičtějšími osudy "zapadlých" obyvatel. Stejně dráždivé je porovnání samotných životů zástupců šarišského mikrosvěta, které autor shromáždil jako na přehlídce národnostního folklóru. Na rozdíl od všech rozjuchaných matic a folkloristů je však líčí bez sentimentu i planého oslavování, naopak si drží podivuhodně střízlivý a věcný odstup.
Rusín Fedor Vico sice bojuje za uvědomění svého mizejícího národa, ale přitom glosuje svět lidovými postřehy i hospodskými kecy. Filozof života a etnograf Ján Lazorík předvede v kroji tanec umírající ovce, ale hlavně fanaticky sbírá staré zvyky a příběhy, čímž se pokouší vzdorovat televizi i modernitě. Stano Čorej si užívá bezcílného života synka z bohaté rodiny a účinkuje ve známé poprockové skupině Nuda, zatímco Rom Ignác Červeňák se v cikánské osadě vzepře lichvářům. Tóno Trisčík žije pro mladou chudou rodinu i folklórní soubor a doktorka Katarína Hrehorčáková rodí děti a hlásí se k židovským kořenům. Jejich anonymní příběhy ubíhají paralelně a nikdy by se zřejmě neprotnuly, kdyby je Škop nuceně neshromáždil na kopec, mezi ruiny Šarišského hradu. Ne náhodou je zde cítit vliv našeho předního dramaturga Jana Gogoly ml., který tento motiv implantuje do mnoha svěřených filmů - například do Rychlíkova Kamenolomu božího.
Zde patriotické setkání nad rodným krajem ale dobře ilustruje poselství mimořádného filmu. Samotní protagonisté poznávají, že v jejich vlastní obyčejné vesnici existuje hned několik "jiných světů". Můžeme si s překvapením uvědomit, kolika pohledy se lze dívat na současnost i na jeden kraj. A kolika různorodými životy lze paradoxně žít i v "globální vesnici", kde se všichni dívají na jednu televizi a nakupují v jednom supermarketu.
Iné svety 2006, Slovensko, Česká republika, 78 min. Scénář a režie: Marko Škop, kamera: Ján Meliš, zvuk a střih: František Krähenbiel dramaturgie: Jan Gogola ml.