Hlavní obsah

Jedinečné ruské skvosty vystaví na Pražském hradě

Právo, Kateřina Farná, Lenka Dostálová

Bez nadsázky lze říci, že něco podobného Pražský hrad léta nezažil. V Císařské konírně totiž zítra ruský prezident Dmitrij Medvěděv odhalí poklady z kremelských sbírek. Pro veřejnost se expozice otevře 12. prosince a bude přístupná do 4. března. A slovo luxus bude jedno z nejskloňovanějších.

Článek

Přísně střežená expozice s titulem Carský dvůr pod žezlem Romanovců, Poklady moskevského Kremlu vznikla na přání Václava Klause a Dmitrije Medvěděva. Nutno dodat, že bez záštity obou státníků a finančního přispění ruské strany by v mnoha ohledech jedinečná prezentace carských drahocenností nemohla vzniknout. Vstupné se pohybuje v relaci od 80 (snížené) do 320 korun (rodinné).

Více než 150 exponátů, tedy výběr nejcennějších uměleckých děl a předmětů z kremelské pokladnice má ilustrovat život na carském dvoře zejména v 17. století; jeho lesk a bohatství v době, kdy na trůn usedají Romanovci.

Snahou bylo podle vedoucího oddělení kultury Správy Pražského hradu Václava Beránka ukázat vrcholnou moskevskou éru po polské okupaci a uspořádat expozici jako příběh.

„Na přípravě bylo asi nejnáročnější, že jsme všechno museli připravit v relativně krátké lhůtě. Složité bylo také vybrat z množství úžasných exponátů to, co by nejlépe reprezentovalo cíl výstavy – ukázat počátek sedmnáctého století a zároveň zrození dynastie, která pak v průběhu tří staletí vládla ruskému státu,“ řekla Právu hlavní kurátorka expozice Natalja Danilovová.

Mezi předměty nebudou samozřejmě chybět ani ty, které jsou spjaty s prvním carem Romanovců, Michailem Fjodorovičem. Do české metropole bylo dokonce dovezeno několik exponátů, které nikdy předtím neopustily Kreml.

Impulsem pro významné politické i kulturní události ruských novověkých dějin byla vlna reforem a aktivit podporujících hospodářský rozkvět země, intenzivní kontakty s Evropou, rozvoj vědeckých i uměleckých disciplín. Přímo v Kremlu pracovala řada špičkových architektů, umělců i řemeslníků, kteří v kombinaci s ohlasy ruské tradiční kultury vytvořili specifický styl tzv. moskevské renesance.

Exhibice je koncipována do čtyř základních tematických okruhů. V první části se návštěvník seznámí s historií ruského státu v sedmnáctém století a symbolikou panovnické moci. „Největší důraz jsme kladli na regálie, tedy odznaky moci. Většinu z nich totiž do zahraničí nevyvážíme, ale v daném případě ukazujeme hned dva předměty – barmu, ozdobný límec, který car nosil přes šaty, a zlatý řetěz zdobený rytými modlitbami. Panovník jej nosil při slavnostních příležitostech,“ prozradila kurátorka.

Úvodní část se bude rovněž týkat vojenských přehlídek. Uvidíte carské sedlo, zlatem vyšívané postroje, zbraně lovecké i slavnostní. Jako pocta hostitelům se objeví v přepychovém provedení palcát, zhotovený na pražském dvoru císaře Rudolfa II.

Honosné dary

Další oddíl provede ceremoniály a hostinami. Společným jmenovatelem budou drahé kovy, kameny a honosné dary.

„Dávání darů byla oblíbená disciplína. Vystaveny budou zlacené a stříbrné nádoby, nádherné konvice. Laik zaplesá, až uvidí ty obrovské kusy krásně tepaného zlata a stříbra,“ přiblížil Beránek.

Zajímavostí je čerpák, který patřil k nejcharakterističtějším typům nádobí ve staré Rusi. Podle archeologických nálezů nejprve býval zhotoven ze dřeva, později jej vyráběli z kovu a nejčastěji se užíval k pití medoviny. Do Prahy dorazil i čerpák náležející Michailu Fjodorovičovi. Nízká nádoba s plochým dnem byla darem od jeho matky a zaujme elegantním provedením – na vyleštěném zlatě výrazně planou rubíny nebo safíry. Podobné čerpáky se společně s korunovačními klenoty uchovávaly v takzvané Velké pokladnici.

Třetí část zavede diváky do běžného života ruské honorace, kdy budou odhaleny předměty každodenního i velmi osobního života carevičů a careven.

Výjimečným kusem bude originál kolíbky, kam prý byli carevičové ukládáni až do věku pěti šesti let. Je to vedle honosného sedla jeden z největších exponátů. Zařazeny jsou nejen carevniny osobní věci a šperky, ale také hračky, zlatá lodička nebo dokonce dětské kopí.

Krásné jsou zlatem a hedvábím vyšívané střevíce neboli bašmaky. Velkou vzácností je čepec carevny Marie Dolgoruké, první ženy cara Michaila Fjodoroviče. Jejich manželství nebylo šťastné, car si sňatek nepřál, ale podlehl matčinu nátlaku.

Hned druhý den po svatbě, která se konala 19. září 1624, však mladá žena onemocněla a za necelé čtyři měsíce zemřela. Tento paličkovaný čepec si oblékla ihned po svatbě a nosila jej až do své smrti jako symbol manželství. Carevna s ním byla i pohřbena.

Zejména návštěvnice ocení ukázky nejrůznějších druhů oblečení včetně skvostných dámských toalet nebo kolekci knoflíků. Malá, avšak dokonalá umělecká díla byla vyrobena z nejušlechtilejších materiálů. Dokonce se v jednom z inventářů zmiňují šaty, na nichž bylo 68 zlatých knoflíků.

Církevní záležitosti i hračky

Nezastupitelnou roli hrála v životě Romanovců pravoslavná církev, poslední oddíl expozice je tak věnován právě církevním záležitostem dvora.

„Jsou zde pro Romanovce nejcennější ikony, které se používaly při liturgických obřadech, doprovázeny jsou i bohatou textovou částí. Zajímavostí jsou ikony zhotovené přímo pro malého careviče ve velikosti, kolik měřil, když se narodil. Ikona jej pak provázela celý život, aby ho ochraňovala,“ zdůraznil ještě Beránek.

„Samozřejmě máme trochu trému. Je to ale spíš tím, že se už nemůžeme dočkat, než že bychom se nějak nervovali,“ zakončuje rozhovor Natalja Danilovová a pokračuje v intenzivním dolaďování expozice. Zatím je střežena před zraky novinářů, jisté však je, že budou k vidění skutečně mimořádné věci a že na své si přijdou jak laici, tak i odborná veřejnost.

Pro Rusy mají přivezené cennosti nevyčíslitelnou historickou a kulturní hodnotu. Jejich význam nespočívá ani tak v tom, z čeho a jak jsou vyrobeny, ale jaká osobnost je vlastnila, nosila či užívala, a že sehrály v dějinách ruského národa úlohu.[celá zpráva]

Reklama

Související články

Czech Press Photo - v hlavní roli krev a emoce

Výstavu prací 17. ročníku soutěže o nejlepší novinářskou fotografii Czech Press Photo můžete vidět na Staroměstské radnici v Praze do 31. ledna 2012. Přehlídka...

Výběr článků

Načítám