Hlavní obsah
Bell, Book & Candle momentálně chystají nové skladby. Zleva Andy Birr, Jana Grossová a Hendrik Röder Foto: archív kapely

Jana Grossová ze skupiny Bell, Book & Candle: Koncertujeme díky písničce Rescue Me

Letošní hudební festival Cibulafest se uskuteční na letišti v Holíči na slovensko-českých hranicích od 23. do 25. července. Jeho hlavními hvězdami budou němečtí Bell, Book & Candle. V roce 1997 se proslavili megahitem Rescue Me (Let Your Amazement Grow). Na otázky Práva odpověděla zpěvačka Jana Grossová.

Bell, Book & Candle momentálně chystají nové skladby. Zleva Andy Birr, Jana Grossová a Hendrik Röder Foto: archív kapely
Jana Grossová ze skupiny Bell, Book & Candle: Koncertujeme díky písničce Rescue Me

Kolikrát jste viděla americký romantický film Bell Book and Candle z roku 1958?

Asi dvacetkrát. V dětství to byl můj nejoblíbenější film. Miluji herečku Kim Novakovou. I ten název v originále je krásný. Německy ale zní hrozně. Naposledy jsem ten film viděla asi před deseti lety, když jsem ho pouštěla manželovi.

Ve vaší sestavě jsou dvě děti členů skupiny Puhdys, jmenovitě Andy Birr a Hendrik Röder. Jak se dnes Puhdys vede?

Vlastně letos odehrají poslední koncerty. Před pár dny se jeden odehrál v Berlíně. Můj syn, který bubnuje v Bell, Book & Candle, jim předskakoval se svou kapelou, takže to byla hodně rodinná záležitost. Navíc je klávesista Puhdys dědeček mého syna. Myslím, že jim to stále hraje, ale už mají svůj věk. Rozhodli se, že už toho mají dost. Ale nedivila bych se, kdyby se za pár let vrátili.

Byli pro vás Puhdys vzorem?

Určitě. Už jen to, že Andy a Hendrik vyrůstali v muzikálních rodinách, je ovlivnilo. Viděli, jak se to dělá, a že rodiče svou práci milují. Byl to pro ně příklad toho, co můžou v životě dělat. Moji rodiče se hudbě vůbec nevěnovali a já jsem svůj hlas objevila, až když mi bylo přes dvacet. V pětadvaceti jsem začala psát vlastní písničky, cítila jsem, že bych se skrz hudbu mohla přiblížit lidem. Takže jsem to zkusila a o dva roky později jsme najednou jezdili po světě. Řekla jsem svým přátelům, že bych mohla psát texty a zpívat. Měli z toho velkou radost, a tak jsme začali pracovat.

Vaším prvním velkým hitem byla písnička Rescue Me (Let Your Amazement Grow) v roce 1997. Pamatujete si, jak tehdy vznikla?

Nejprve přišel Andy s kytarovým riffem. Je hlavně bubeník, ale kytary vždycky miloval. Jeho hrdinou je kytarista Keith Richards z Rolling Stones. Nahráli jsme kytaru a já o den později přišla s ústředním melodickým motivem a textem. Ta písnička vznikla lehce a tušili jsme, že by mohla mít úspěch. Naštěstí měla.

Co všechno ta písnička, která byla singlem z debutového alba Read My Sign z roku 1998, pro kapelu změnila?

Bylo to všechno rychlé. Měli jsme najednou spoustu práce. Bylo to náročné, náš vydavatel si přál, abychom chodili na spoustu akcí a hráli, kde se dá. Poslal nás do Británie i do Ameriky. Bylo to krásné. Já tehdy ale měla sedmiletého syna a nebylo lehké ho opouštět. Jeho otec je Hendrik, baskytarista naší kapely, takže ani on na něj najednou neměl čas. Hodně ho vychovali moji rodiče. Dneska je mu dvacet čtyři let a je úžasný. Zvládl to.

Máte pocit, že se vám později podařilo skladbu Rescue Me (Let Your Amazement Grow) překonat?

Je to pro nás stále nejdůležitější píseň. Nevím, jestli je nejlepší, protože jsme vydali pět dalších alb a napsali jsme i dost písní pro jiné interprety. Ale pro nás je číslo jedna. Rádi ji hrajeme, protože jsme vděční, že ji máme. Jsem si vědomá toho, že dodnes koncertujeme díky ní.

Vaše poslední studiové album Bigger je z roku 2005, o čtyři roky později jste vydali kompilaci akustických písniček. Chystáte další desku?

Zrovna vznikají nové písničky. Nemáme plán, kdy je vydáme, ale mám z nich dobrý pocit. Už jsme dokončili čtyři věci, takže by z toho album mohlo být. Ty písničky jsou zábavné, jsou to současní Bell, Book & Candle. Neříkám, že mezi nimi bude další Rescue Me (Let Your Amazement Grow), ale mohly by se líbit.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků