Hlavní obsah
Agentka CIA Maya (Jessica Chastainová) jde po nejhledanějším teroristovi Usámovi bin Ládinovi. Foto: Foto Bontonfilm

Hon na bin Ládina byl dlouhý. Film je také

Režisérka Kathryn Bigelowová se tentokrát vydala po stopách desetiletého honu na nejhledanějšího teroristu světa, Usámu bin Ládina. A po natočení filmu 30 minut po půlnoci se setkala s kontroverzním přijetím. Na jedné straně měl film oscarové nominace, které neproměnil, na straně druhé se dostal na černou listinu některých politiků a operativců CIA. Jedněm vadí, že se filmaři před natáčením dostali k citlivým informacím, jiným zase, že celkem bez obalu ukazují mučení při výsleších.

Agentka CIA Maya (Jessica Chastainová) jde po nejhledanějším teroristovi Usámovi bin Ládinovi. Foto: Foto Bontonfilm
Hon na bin Ládina byl dlouhý. Film je také

Je to fakt, který Bigelowová neskrývá, ukazuje scény velmi kruté. Proti nim zařadila vystoupení Baracka Obamy, který mučení jako vyšetřovací metodu jednoznačně odsoudil. Ne tak hlavní hrdinka filmu, agentka CIA Maya, která přijíždí do Pákistánu, aby stanula v čele onoho velkého dlouhého honu. Ta mučení sice viditelně nerada, ale přece jen je chápe jako nezbytný prostředek k lapení zloducha, byť Bigelowová zdůrazňuje, že „mučení nebylo klíčem k nalezení bin Ládina. Bylo součástí příběhu, kterou jsme nemohli ignorovat.“

Film je z velké části vlastně detektivním pátráním, které vedlo od teroristického útoku 11. září 2001 až k dopadení teroristy 2. května 2011. Ale je i hodně o Maye, mladé ženě, která honem na bin Ládina doslova žije. Svou vlastní teorií a svou vlastní stopou je až posedlá bez ohledu na to, že ji dost dlouho jen málokdo z jejích spolupracovníků sdílí. Práce jí úplně převrátí a patrně navždy poznamená celý život. Neboť její umanutost už taková je, a Jessikou Chastainovou tak věrohodně zprostředkovaná, že si po skončení mistrovsky natočené závěrečné akce divák téměř nutně pomyslí: a co bude dělat teď? Jde přitom samozřejmě o fiktivní postavu, jíž bylo předlohou několik agentů a agentek, z nichž jedna prý s režisérkou spolupracovala.

Těžko si lze odpustit poznámku, že se dnes dvaašedesátiletá režisérka Bigelowová měla možná původně narodit jako kluk, ale na poslední chvíli si to geny rozdaly jinak. Tak dokonale se orientuje ve vojenském i zpravodajském prostředí, tak přesvědčivě ho dokáže přenést na plátno a na diváky.

Jenže ti se nemusí orientovat stejně dobře ani v historii honu na teroristu, ani v ostatních jménech a názvech, jimiž film hýří, skáče z místa na místo, z času na čas. Není to úplně na překážku toho, aby divák vycítil nebezpečí a prožil napětí, na to je Bigelowová opravdu skvělá režisérka. Ale těch deset let, respektive 157 minut v kině, je hodně dlouhých.

Film tak bude asi přece jen bližší chlapům a nejvíc těm, kteří pravidelně sledují historické vojenskoválečné pořady na všech televizních kanálech – a jsou dobře zasvěceni.

Celkové hodnocení 75 %

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků