Článek
Společně s Mejlou Hlavsou je založil ve svých dvaadvaceti letech. Vedle Plastic People patřila skupina k předním představitelům undergroundové opozice, do roku 1989 nesměla u nás veřejně vystupovat.
Po změně režimu znovuobnovuje Zajíček v roce 1992 její činnost. Vydávají aktuální i historické nahrávky, v nakladatelství Vokno vychází v roce 1990 Zajíčkova sbírka DG 307 - Texty 1973-1980, nakladatelství Maťa vydává jeho prozaické práce Čas je výkřik uprostřed noci a v nakladatelství Torst vycházejí v roce 2002 jeho deníkové Zápisky z podzemí (1973-1980), na něž v roce 2003 navazují v tomtéž nakladatelství reflexe současného světa Jakoby... Svět v zrnku písku. Nejvýznamnější autorskou práci však Zajíček vložil a dodnes vkládá do experimentující skupiny Dg. 307. Je jejím výhradním textařem a po Hlavsově smrti i hlavním zpěvákem.
Nakladatelství Guerilla records vydalo nedávno historické nahrávky Dg. 307 Historie hysterie, nyní postupně vydává i jejich novější tvorbu.
DvojCD Historie hysterie obsahuje všechny dochované, zčásti živé, zčásti soukromě připravené nahrávky z prvních tří let existence skupiny, tedy z let 1973-1975. Je překvapivé, jak většina tvorby Dg. 307 působí i dnes autenticky, opravdově, aktuálně, místy až - jak zdůrazňuje v bookletu Ivan Jirous - "drtivou silou". Dokonce i kvalita nahrávek je velmi dobrá, byť typicky "undergroundová", dobově podmíněná. Dodnes je hudba skupiny - slovy Jirouse - "přímou apelativní výzvou, vrženou do tváře všem nám, kteří jsme v té době žili. A kteří jsme přežili a žijeme v dnešní době." Zásluhu na tom mají syrové, místy groteskní, občas až mystické Zajíčkovy texty zrovna tak jako hudební zpracování Zajíčkem nebo Hlavsou spíše deklamované než zpívané.
Nejnovější CD skupiny se jmenuje Nosferatu. (Jde o záznam vystoupení ze 16. 10. 2004 v pražském kině Světozor na závěr festivalu Music On Film - Film On Music.) Dg. 307 živě doprovázeli stejnojmenný němý film Friedricha Wilhelma Murnaua z roku 1922. Zajíček čte - či spíše svým syrovým způsobem deklamuje - filmové titulky (překlad Ester Svátková) a k tomu zní monotónní rytmy jeho kapely. Velkou roli hrají tentokrát hlavně housle Dalibora Pyše a violoncella Tomáše Schilla a hostujícího Josefa Klíče (který Zajíčka obvykle provází na jeho čteních). Nahrávka se řadí k tomu nejryzejšímu, co lze na dnešní experimentální rockové scéně u nás najít. Navazuje na obdobné proudy, jakými se ve světě pohybují John Cale nebo němečtí Einstürzende Neubauten.
Přinášíme několik Zajíčkových textů ze 70. let, jež najdete na dvojCD Historie hysterie.
UKÁZKY TEXTŮ
Až
až z mrakodrapů
zbyde hromada rumu
až ze všech koutů
polezou tučný červi
až na tvůj mozek
navlečou prcgumu
až z těla ti zdrhnou
všechny nervy
až nebude kam jít
až nebude kde snít
až nebude kde hnít
proč TEĎ kompromisy
proč TEĎ tahat minulosti
proč TEĎ připomínat kdysi
proč TEĎ bejt svině
proč TEĎ zaprodat se zlu
tý chuchvalcový lavině
(1974 )
Divný hosti
provádíme transfúzi
zhovadilosti
způsobujem rozpady
osobnosti
pořádáme demolici
netečnosti
rozžhavujem zmrzlý
radosti
sme divný hosti
nepatříme žádný
době
ani sami sobě
sme divný hosti
(1973)
Neživý i živý
milovat
neživý i živý
nevidět ve všem
jenom chyby
přijímat
co tě voslovuje
voslovit co tě
vobklopuje
plně prožít
nepatrnou chvíli
míříme
k stejnýmu cíli
přistupovat k věcem
z trochu jiný strany
neřvat zběsile
a prázdně
že všechno je posraný
(1974)
Podoba
čemu se podobáš
ve svý velikosti
seš dotek
hvězda
nebo zbytek kostí
čemu se podobáš
ve svý velikosti
seš spasitel
zvláštnost
nebo plamen
čemu se podobáš
ve svý velikosti
seš pravda
bůh
nebo tuna ješitnosti
čemu se podobáš
ve svý velikosti
hovnu hovnu hovnu hovnu
hovnu hovnu hovnu hovnu
(1974)