Článek
V čem je role Raymonda v Harrowerově hře Blackbird tak náročná?
V množství textu a jeho zvláštní struktuře. Je to složitý text se spoustou nedopovězených vět, na něž odpověď přichází třeba až po několika stránkách. Dlouho jsem přemýšlel, proč tomu tak je, než jsem pochopil, že tomu tak je i v životě a že se to tak musí hrát.
Je těžké hrát tuto hru o intimních věcech a vztazích v intimním Divadle Kolowrat?
Dnes už to tak nevnímám, ale když jsem poprvé přišel do Kolowratu, tak jsem se velmi intenzívně zaobíral tím, jak si zvyknout na ten malý prostor a velice těsný kontakt s publikem. Pak jsem tam odehrál dost docela zajímavých inscenací na to, abych si ten prostor oblíbil.
Moje máma, která hrála jak na scéně Divadla na Vinohradech, tak i Komorního divadla, vždycky říkala, že střídání velkého a malého jeviště je pro herce potřebným okysličením materiálu, hereckých prostředků. A až teď vím, jak velkou měla pravdu.
Jaký má pro vás Cena Thálie význam?
Má pro mě význam. Už proto, že je tak těžké říct, kdo si ji zaslouží. To není jako ve sportu, kde je cena výhrou za výkon, který je jasně porovnatelný. Anebo změřitelný počtem gólů jako ve fotbale. To v divadle nejde, leda bychom všichni hráli stejnou roli v jedné a téže inscenaci a pak se posuzovalo, kdo z nás je v ní lepší, jenže to je samozřejmě absurdní představa. Ale v každém případě toto ocenění nezlehčuju a vážím si ho.
Která z ostatních dnes udělených Thálií vám udělala největší radost?
Potěšilo mě ocenění pro pana dirigenta Jiřího Kouta, Jiřinu Bohdalovou a Květu Fialovou. To jsou lidi, jejichž práci znám a velice si jich vážím.