Článek
Proč právě Prodaná nevěsta?
Prodaná nevěsta je nejvtipnější opera, která kdy byla v Čechách napsána. Miluju ji od začátku až do konce. Některá místa ze Sabinova libreta už sice zestárla místy až k nesrozumitelnosti, ale příběh a vztahy skrývají mnoho života a vášně.
Takže vaše Prodaná nevěsta bude vášnivá?
Doufám. Vášně mají v mé inscenaci zcela jistě své místo. Konec konců vše se přece točí okolo lásky, té plné nadějí i té zklamané. Kdo ale čeká nějakou extravagantní koncepci, tomu bude naše Prodanka připadat možná až příliš konvenční. Nejsem přítelem režijních schválností, interpretace má vycházet z vnitřní logiky díla, což ještě zdaleka neznamená, že to musí být zaprášená, unylá koncertantní záležitost.
Mou ctižádostí bylo vnést do dění na scéně pohyb, dynamiku, ale nechci Prodanou nevěstu zlehčovat, a to ani v detailech. Čím déle jsem naslouchal Smetanově hudbě, tím víc jsem v ní slyšel odkazů na tehdejší lidovou, nebo chcete-li populární hudbu. A protože mám rád živý folklór, zasadil jsem děj místo do tradiční pouti do zimního či spíše předjarního času masopustu s jeho maškarami, zvyky, rituály a hrami. Rád si hraju a totéž jsem chtěl od představitelů postav.
Proslýchá se ale, že jste po nich chtěl výkony téměř sportovní...
Právě proto jsem si obezřetně vybíral zpěváky. Od počátku jsem chtěl, aby Jeníka vytvořil tenorista Aleš Briscein, můj Jaromír Jágr z Nagana, protože je nejen výborný pěvec, ale i sportovní typ, který se nelekne nějaké té rvačky nebo pohybu. Jednal jsem s vedením NHL a vyšlo to. Mám i dvě skvělé Mařenky - zkušenější, cenami ověnčenou a výbornou Evu Dřízgovou-Jirušovou a Pavlu Vykopalovou, která naopak v této roli debutuje, přechází z mezzosopránu do sopránové polohy, její hlas má krásnou barvu a ona sama je velmi půvabná Mařenka.
Vystudoval jste operní režii právě na JAMU v Brně. Co vám studia dala?
Vzhledem k tomu, že se jednalo o postgraduální studium, a to v 80. letech, kdy se ve škole hlídalo hlavně to, abychom absolvovali marxismus-leninismus, tak to bylo opravdu jen základní nasměrování. Ale žádná škola z vás režiséra neudělá. Mimochodem, právě pro přijímací zkoušky na JAMU jsem si tehdy připravil rozbor jedné scény z Prodané nevěsty. A dnes jsem celou Prodanku nastudoval v brněnském Národním divadle. Kruh se uzavřel. Vlastně jsem si splnil tajné přání.
A s jakým přáním vstupujete dnes večer do divadla?
Aby operní představení, včetně toho našeho, nebyla jen záležitostí úzkého okruhu znalců a staršího publika. Snažil jsem se udělat živou, rozpohybovanou inscenaci pro všechny, a zejména pro mladé lidi. Když se po premiéře Nagana rozkřiklo, že je to trochu jiná opera, začali na ni chodit i diváci, kteří by nikdy předtím na operní představení nešli. Kdyby se to podařilo u Prodané nevěsty, byl bych moc rád.