Hlavní obsah
Foto: Archiv VVUÚ, a.s.

Goldflamova Ředitelská lóže o smutném hereckém stáří

Zatímco se rozhněvaní třicátníci a unavení čtyřicátníci předbíhají, kdo z nich bude v zátiší svých scén víc cool nebo in, Arnošt Goldflam píše monodramata a minidramata, ale i velká dramata bez sprostých slov a obscénních gest, která se dají číst, hrát a na jejichž inscenace se lze dívat.

Foto: Archiv VVUÚ, a.s.
Goldflamova Ředitelská lóže o smutném hereckém stáří

Jedním z oněch zářivých malých příběhů je Ředitelská lóže, dialog dvou starých hereckých šmíráků v penziónu pro přestárlé.

Úsměvné vzpomínání na zašlé bohatýrské časy mezi každodenními úkony, jež se scvrkávají na zápisy o ranní stolici, proškrtávání kolonky erekce a na tajné kouření za zády sestřičky (Jana Plodková), která naplňuje erotickou obraznost.

Ti dva se navzájem moc rádi nemají, ale oba čekají na zázrak - že přijde nabídka být ještě alespoň jednou na jevišti a vychutnat si potlesk.

V ohnisku Sedal a Maršálek

Na scéně v rolích svých kolegů, na které už sahá smrt, bez zbytečného patosu excelují Ján Sedal a Miloslav Maršálek. I oni dva jsou už muzeálními kousky prostějovského a brněnského divadelního experimentu.

Maršálek je zlostnější, popletenější, rezignovanější, Sedal představuje okoralého elegána plného nerealizovatelné chuti do divadla i do života. Oba pak jsou neokázalou oslavou, opravdu to slovo užívám s rozmyslem, hereckého stavu: v reflektorech zářivého, ale pomíjivého, na konci cesty smutného.

HaDivadlo Brno - Arnošt Goldflam: Ředitelská lóže. Režie Ondřej Elbel, dramaturgie Luboš Sůva, hudba Petr Hromádka. Česká premiéra 30. prosince 2004.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků