Hlavní obsah
Elisa Del Genio (vlevo) a Ludovica Nasti jako Lenu a Lila. Foto: HBO

Geniální přítelkyně okouzluje hereckými výkony

Televizní adaptace světového bestselleru Geniální přítelkyně, která vypráví příběh komplikovaného vztahu dvou kamarádek, nadchla hereckými výkony dívek představujících hlavní hrdinky, ale zaujala i zobrazením života poválečné Neapole odkazujícím na italský filmový neorealismus. Pozoruhodná je i pokora režiséra Saveria Costanza sloužící předloze, byť se jeho sympaticky neokázalý přístup někdy projeví i jako dvojsečná zbraň.

Elisa Del Genio (vlevo) a Ludovica Nasti jako Lenu a Lila. Foto: HBO
Geniální přítelkyně okouzluje hereckými výkony

Osmidílný seriál americké televize HBO a italské RAI natočený podle první ze série čtyř knih, jejichž autorkou je tajemná italská spisovatelka píšící pod pseudonymem Elena Ferrante, vstoupil na obrazovku 19. listopadu a včera dospěl do finále.

Z pestrého a hašteřivého sousedství chudinské neapolské čtvrti Luzzatti, v níž vyrůstají Lenu a Lila a jejíž uzavřený svět Costanzo znova vystavěl, od několika bloků pavlačových domů s obchůdky a dílnami po tunel pod tratí, chvílemi silně mrazí. Vládne tu totiž právo silnějšího, ať už jde o obchody vskrytu ovládané Camorrou, nebo zklamanou lásku, či o budoucnost dětí, a s tímto právem přichází také násilí.

Už od vstupu do školy, kde se dívky poznají a projeví se nebývalé nadání Lily a také její odvážná a divoká povaha, proto obě dívky touží ze své rodné čtvrti jednou uniknout. Navzájem k sobě vzhlížejí, ale zároveň spolu tvrdě soupeří, a tak to zůstane déle než půlstoletí. Ostatně i samotné románové a poté i televizní vyprávění se prezentuje jako akt vzpoury, ne-li dokonce pomsty. Když stárnoucí Lila na počátku seriálu zmizí a nenechá po sobě ani špičku prstu na žádné ze společných fotografií ve snaze ztratit se beze stopy, Lenu natruc sedne za stůl odhodlaná zaznamenat příběh jejich přátelství.

Herecké obsazení obou hrdinek se zdařilo natolik, že výkony všech čtyř dívek představujících Lenu a Lilu v dětství a dospívání se stávají v souladu se záměrem režie přirozeným středobodem vyprávění. Snědá Ludovica Nasti je vynikající představitelkou malé divoké Lily, prodchnuté nespoutanou fantazií i odhodláním nenechat se zlomit, ať už se na ni snese smršť kamenů na ulici, nebo hněv otce. O něco starší Gaia Girace pak přidává Lile probouzející se ženskou přitažlivost i vášnivé odhodlání nenechat se muži ovládnout.

Andělsky jemná tvář Elisy Del Genio zase prozrazuje, že Lenu je jako školačka sice navenek poddajná, ale zároveň i tichá, bystrá a nezávislá pozorovatelka, která si jednou půjde svou cestou. A s Margheritou Mazzucco se pak u Lenu prohloubí jak přemýšlivost, tak hloubka utajovaných citů.

Vlastní roli tu má i Neapol, ať už jde o rodnou čtvrť hrdinek, nebo centrum, kde pookřeje otec Lenu pracující jako úředník u soudu i obě dívky, když si vyrazí s ostatními na zmrzlinu a prohlédnout si luxus, o jakém mohou i ti největší boháči z jejich čtvrti jen snít.

Neapol je tu základním kamenem poetiky seriálu, pro niž hledal režisér inspiraci v dobovém neorealismu, a přestože se k němu někdy vztahuje možná až příliš estétsky, Lenu a Lila zůstávají stále v popředí.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků