Hlavní obsah

Fragmenty: chuť prolomit noční krunýř

Novinky, Radim Kopáč

S edicí magnetofonových antologií Fragmenty 1963/1964 se posluchačům a čtenářům odkrývá pozoruhodná vrstva české literatury 60. let, kdy e tuzemský postteigovský surrealismus začal prolínat s aktuálními uměleckými tendencemi ze zahraničí - především s experimentální poezií, která k nám pronikla z Německa, a s francouzským existencialismem.

Foto: DK Vsetín

Phil Shoenfelt

Článek

Fragmenty nejsou jen svědectvím o své době, ale mají i z odstupu nadčasový, silně eruptivní charakter. A navíc, jak podotkl v rozhovoru jeden ze zúčastněných, Stanislav Dvorský, oproti tištěné verzi, je ve zvukové podobě textů "cosi - nejpůvodnějšího".

Poetické experimenty mimo oficiální linii

Iniciátor celého projektu Milan Nápravník (nar. 1931) shromáždil na ploše téměř tří hodin umělecké přednesy básnických a prozaických textů, jejichž autory byli kromě Nápravníka Věra Linhartová a Bohumila Grögerová, zmíněný Dvorský, dále Vratislav Effenberger a Ladislav Novák. Jejich dobová svědectví, většinou ostře monologického rázu recitovali herecké osobnosti Jan Tříska, Milan Mach, Libuše Švormová anebo Josef Velda.

Původním cílem antologií bylo obejít komunistickou publikační selekci a představit nová díla relativně mladých umělců veřejnosti. Antologie Fragmenty 1963 byla prezentována na večeru v Klubu výtvarných umělců Mánes 18. listopadu 1963, Fragmenty 1964 se dočkaly uvedení 15. ledna 1965 tamtéž. Podle dobových svědectví, kupříkladu Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové ve vzpomínkové trilogii Let let, byla v Mánesu "fantastická návštěva" a "mnoho lidí muselo odejít, protože se nedostali ani do šatny". Přičemž texty, které na večerech zazněly, mají stopáž někdy přesahující dvacet minut.

Noční optika

Texty zastoupené v antologiích deformují jazyk a řeč podle přísných matematických vzorců (Grögerová) nebo na základě subjektivní touhy po exaktním vyjádření vlastního vnímání, pohybů vlastních myšlenek (Linhartová, Novák), jiné jsou prostoupené silným sociálním kriticismem a jízlivostí (Effenberger).

Máme-li hledat jejich společného jmenovatele, je jím "noční", temný rozměr monologických promluv (nejvíce patrný u Dvorského a Nápravníka). Fragmenty rezignují na komunikaci, dosvědčují její dobovou nemožnost, beckettovskou marnost a kafkovskou zoufalost těchto snah. Na místo dialogu proniklo odcizení, samota, neemotivnost a antiiluzivnost - ale zároveň permanentní neklid, který texty a posluchače elektrizuje, a tušená naléhavost tento "noční" krunýř prolomit.

Čtyřicet let v šuplíku magnetofonovým antologiím Fragmenty 1963/1964 neubralo nic z jejich vnitřní síly, nic z jejich inspiračního potenciálu. Naopak.

Fragmenty 1963/1964

Fragmenty 1963/1964Dramaturgie a produkce Milan Nápravník, režie Svatava Rumlová. 3 CD, Arco, celkový čas 2:47:16

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám