Článek
Jistě, nechybí manželská krize. Valerie, která se chystá oslavit čtyřicáté narozeniny v luxusním hotelu v Adirondackém pohoří ve státě New York, se rozvádí se záletným Evanem. Ten, i když se v románu ani na chvíli neobjeví, je stále přítomen jednak důsledky svého života, hlavně však přáním, aby se nyní už bývalá manželka postarala o jejich šestnáctiletou dceru Brianne, a navíc i o hodně mladší snoubenku Jennifer.
Slib, že za nimi Evan přijede, ztrácí na důležitosti, protože Brianne hledá „partnera“, který by mohl zaplnit prázdné místo v jejím životě. Napětí mezi matkou a dcerou, které nemohou najít společnou řeč, graduje přítomností dvou mladých psychopatických lidí, kteří mají radost z utrpení druhých.
Jako by se naplňoval princip, o kterém mluvila Fieldingová při loňské návštěvě Prahy, když charakterizovala vlastní tvůrčí metodu. „V každém dobrém dramatu potřebujeme konflikty vycházející z toho, že hrdina touží po něčem, co nemůže mít. Snaží se to proto získat, dosáhnout toho,“ řekla.
Autorka citlivě vnímá proměnu světa od počátku sedmdesátých let, kdy začala literární dráhu. Vztahové záležitosti nejsou to jediné, co ovlivňuje dnešního člověka. Proto se její psychologický román proměňuje v detektivku, respektive v dnes tak populární thriller.
Jistě podobně uvažuje i nejslavnější prozaička současnosti, Angličanka J. K. Rowlingová, která román Prázdné místo nenapsala jen proto, že se chtěla výrazně odlišit od obrazu svého kouzelnického učně Harryho Pottera. I když vidět v jejím sedmidílném seriálu jen selanku, a nikoliv smrtelný souboj dobra a zla, by byl omyl. Nakonec se (pod pseudonymem Robert Galbraith) rovněž pokusila o detektivní příběh.
Fieldingová ukazuje, že dokáže změnit téma a styl a vyhnout se rutině. I její jazyk se mění, je brutálnější, vulgárnější. Nakonec i poslední televizní filmy režiséra Jasona Priestleyho Teď neplač (2007) a Jiná žena (2008), natočené podle jejích knih, jsou vlastně spojené s vraždou.
Ještě jedna věc je hodna pozornosti. Fieldingová si je vědoma potřeby kontaktu s lidmi, a tak si s nimi pravidelně dopisuje. V polovině srpna se třeba svěřovala s tím, jak prožila léto i co dělají její dvě dcery s rodinami. A tak jsme se mohli dozvědět, že jméno Heyden, spolu s Tylerem Curringtonem je to mladík pohybující se v knize v blízkosti Brianne, si autorka „vypůjčila“ od svého třiapůlletého vnuka.