Hlavní obsah

Festival německého divadla předvedl především herecké osobnosti

Inscenace Láska a peníze v podání Deutsches Theater z Berlína udělala tečku za patnáctým ročníkem Pražského divadelního festivalu německého jazyka (PDFNJ). Hru britského dramatika Denise Kellyho o moci peněz a nemoci nakupování, označovanou za temnou a brutální, proměnila režie Stephana Kimmiga v grotesku, alespoň pražské publikum ji tak pochopilo a reagovalo zřejmě v duchu režisérových intencí.

Festival německého divadla předvedl především herecké osobnosti

Šestice dokonale sehraných protagonistů, kteří navázali kontakt s publikem okamžitě po příchodu na jeviště, dávno předtím, než vstoupili do děje, pouhou svou aktivní přítomností na scéně, doložila, že ziskem letošního ročníku PDFNJ byli především herci a herectví.

Tito herci jsou své profesi naprosto oddáni a jsou ochotni se pro svou postavu nejen svléknout (to se ostatně stalo už téměř omšelou značkou německého divadla), nechat se uzavřít do těsné kabiny či se matlat vajíčky, ale především jsou dokonale fyzicky i psychicky vybaveni, zvládají obrovské pasáže nelehkých textů, dokážou vstupovat do přímého i nepřímého kontaktu s publikem a umějí se pohybovat v žánrově rozostřených inscenacích, kladoucích nároky jak na činoherní, tak i hudební či pohybovou kulturu projevu.

Tříhodinový monolog v Jelinekové Rechnitz

Philipp Hochmair v Kafkově Americe a sugestivní Isabelle Menkeová zvládající mistrně takřka tříhodinový monolog v Jelinekové Rechnitz patří k vrcholným zážitkům festivalu.

Druhým, pro mnohé možná ne tak zjevným ziskem letošního ročníku, je skutečnost, že dramaturgie festivalu setrvale a záslužně objevuje pro české publikum jména režisérských osobností německy mluvícího prostoru.

Tak jako v minulosti přivedla na českou scénu Franka Castorfa, Christopha Marthallera či Luka Percevala, představuje dnes režiséry, kteří patří (nejen v Německu) k pozoruhodným osobnostem – ať už je to Sebastian Baumgarten, David Marton či Stephan Kimmig.

Nepřehlédnutelné je, že všichni tři dělí svou tvorbu mezi činohru a hudební divadlo, což je zjevně rys přesahující osobní zaujetí jednotlivců směrem k obecnému vnímání divadla.

A i když mě Zlatý kořenáč ani významy i akcemi přesycená Lulu nepřesvědčily o zrození nového „Gesammtkunstwerku“, je tu jistý trend, jehož vývoj je zajímavé sledovat. A Pražský festival nám v tomto směru poskytuje už patnáct let luxusní servis předvídavosti a poučeného rozhledu po německy mluvícím prostoru.

Pražský divadelní festival německého jazyka

7.–17. listopadu

Národní divadlo

Divadlo na Vinohradech

Archa

Činoherní klub

Divadlo v Řeznické

Divadlo Komedie

Rudolfinum Praha

Na závěr tohoto stručného ohlédnutí nutno konstatovat, že ani české divadlo nevyšlo ve srovnání s německy mluvícím zkrátka: jelinekovská variace Michala Dočekala Co se stalo, když Nora opustila manžela patřila k vrcholům letošního ročníku PDFNJ a Kateřina Winterová se hereckým výkonem plnohodnotně řadí po bok Isabelle Menkeové, Philippa Hochmaira nebo Sebastiana Wendelina ve Zlatém kořenáči.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků