Hlavní obsah
Cirque Aïtal předvádí na Letné průběh cirkusové sezony. Foto: Mario del Curto

Feminismus už dorazil i na Letní Letnou

Mezinárodní festival nového cirkusu Letní Letná otevřel v minulých dnech svůj 16. pražský ročník. Do 1. září nabízí v Letenských sadech to nejlepší z domácí i evropské novocirkusové tvorby.

Cirque Aïtal předvádí na Letné průběh cirkusové sezony. Foto: Mario del Curto
Feminismus už dorazil i na Letní Letnou

Francouzský Cirque Aïtal přivezl na Letnou samotný duch cirkusu. Přibližuje divákům průběh cirkusové sezony od jara do zimy, ať už září zlaté slunce, prší, anebo do manéže vhání chladný vítr oblaka sněhových vloček. Artisté předvádějí perfektní skákačskou akrobacii ze země i z pružného mostu spočívajícího na ramenou dvou siláků, žonglérské umění, akrobacii na laně i voltiž s udivující lehkostí.

Ale také nechávají diváky nahlédnout do svého všedního života, k němuž patří uklízení manéže, rozcvičování ztuhlých svalů, líčení, stavba šapitó, až po závěrečné smývání potu a únavy ze zpocených těl pod proudem vody padajícím z kupole. Má to poezii, autenticitu, humor a pocit velké sounáležitosti, při níž záleží na každém jednotlivci. A také skvělou živě hrající kapelu.

V čele dění je úžasný ženský klaun Kati Pikkarainenová, jež v sobě slučuje klukovskou škodolibost s ženskostí Gelsominy z Felliniho Silnice. Je jedinečná a podmaní si diváky napříč generacemi. Výborným partnerem je jí černovlasý silák Viktor Cathala, jež jí všemožně škodí, ale také s lehkostí vyhazuje do vzduchu a bezpečně chytá do náruče. Cirkusová sezona je esencí cirkusového umění.

Zcela jinou podívanou přivezlo do Prahy sedmnáct artistek z předních francouzských souborů v představení Projet.PDF. S nimi dorazil na Letnou feminismus se vším všudy. S touhou předvést, že ženy dokážou totéž co muži, s parodií mužské arogance a galerií ženských témat, od těhotenství přes mateřství, ženskou hašteřivost i vřelost až po osvobozující smích.

Jejich temperamentní představení bere do hry i diváky. Tam, kde pracuje s krásou ženských těl v stylizovaných akrobatických seskupeních, má čirou výtvarnou krásu, jinde útočí na divákovu bránici, a to místy až příliš přímočarými prostředky. Vedle poezie je tu i dost křečovitosti. Ale nelze mu upřít, že na diváky zabírá a ti mu na závěr nadšeně aplaudují ve stoje. Komu ale feminismus není zas až tak blízký, tomu občas přes všechen humor z jejich úporné samičí snahy jde trochu mráz po zádech.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků