Hlavní obsah
Kapela Et Moriemur, Zdeněk uprostřed. Foto: Karel Kovářík

Et Moriemur: Život je pomíjivý, ale každý jeho okamžik je jedinečný

Pražsko-plzeňská doommetalová skupina Et Moriemur existuje jedenáct let. Vydala jedno EP a tři řadová alba, přičemž za druhé, Ex Nihilo In Nihilum, obdržela v roce 2015 nominaci na žánrového Anděla v kategorii Hard & Heavy. Pozitivní recenze, a to i za hranicemi, sklízí také poslední počin Epigrammata, jenž vyšel loni.

Kapela Et Moriemur, Zdeněk uprostřed. Foto: Karel Kovářík
Et Moriemur: Život je pomíjivý, ale každý jeho okamžik je jedinečný

Kapela prošla několika personálními obměnami. Podle zakladatele, zpěváka Zdeňka, bylo nejvíce rošád na postu kytaristů, jimiž jsou dnes Aleš a Honza. Místo za bicími naopak pevně hájí Michal, na baskytaru hraje Karel.

„Žil jsem řadu let v Itálii, kde jsem hrál s několika kapelami. Když jsem se vrátil do České republiky, chtěl jsem pokračovat. Měl jsem potřebu vyjádřit se prostřednictvím doom metalu k věcem, se kterými bojuji nebo je nechápu. A tak vznikli Et Moriemur,“ vysvětluje Zdeněk.

Mimochodem, kapela posílá každý měsíc příspěvek organizaci Svoboda zvířat. Není to však tématem jejích písní, spíše za tím stojí Zdeňkovo více než dvacetileté vegetariánství a láska ke zvířatům. V textech na vlně ponuré atmosféry moderně pojatého doom metalu a silných emocí obnažuje své vnitřní pocity.

Zpěvák Zdeněk.

Foto: Jiří Platzer

„V začátcích byly osobní, analyzoval jsem své pocity a bolest světa. Potom do mého života vstoupil buddhismus a filozofie, kterou jsem v něm našel a přijal, se určitým způsobem začala objevovat také v textech. I když je život pomíjivý a tím pádem nemá z našeho omezeného hlediska smysl, každý jeho okamžik a vše v něm je jedinečné,“ vysvětlil Zdeněk. Přiznal také, že více než koncertování ho baví práce na písničkách a jejich nahrávání.

„Mnoho lidí, kteří se pohybují ve světě doom metalu, je uzavřených, přemýšlejí o životě a nemají sklony k exhibování. Rádi skládají hudbu, nejlépe sami doma nebo ve studiu za asistence co nejmenšího počtu dalších lidí. Vystupování před publikem je pro ně složitější. K takovým patřím, takže když máme koncert, trochu s tím bojuju. Jakmile ale pocítím, že publikum naši hudbu vnímá a přijímá, vznikne z mého pohledu dobrá energie a koncert pak stojí za to,“ prozradil Zdeněk.

Za klíčový pro kapelu považuje rok 2014, kdy vyšlo již zmíněné na žánrového Anděla nominované album Ex Nihilo In Nihilum.

„Důležité bylo i to, že jsme ho natáčeli ve studiu Hellsound Honzy Kapáka. Nejenže dohlédl na to, aby mělo dobrý zvuk, ale přidal i hudební nápady. Při nahrávání byl šestým členem kapely. I díky němu jsme na Ex Nihilo In Nihilum konečně našli osobitý zvuk,“ shrnul pozitiva tehdejší doby Zdeněk.

Ve spolupráci s Kapákem, který kromě nahrávání bubnuje také v legendárních Master's Hammer, vzniklo i poslední album Epigrammata. „Je jiné třeba v tom, že je na něm latinský gregoriánský chorál, který jsme nahrávali se sborem. Obsahuje zhudebněné verše starověkých řeckých básníků. Sem tam jsem přidal nějaké své texty v angličtině, základem je ale starořečtina,“ pověděl Zdeněk a dodal, že v minulosti už pracoval i s japonštinou, ruštinou, němčinou či italštinou.

Klip Agnus Dei skupiny Et Moriemur.

Video: archiv skupiny

Et Moriemur vystupují nejenom u nás, ale také v zahraničí. Hráli už například v Rumunsku, Chorvatsku, Maďarsku, Německu, Nizozemsku, Belgii, čekají je koncerty v Polsku.

„Vždycky jsem se snažil směřovat kapelu i do zahraničí. Doom metal má u nás věrné fanoušky, ale jejich počet je omezený. Nové se snažíme nacházet v cizině. Naše druhé album vydala ruská firma Solitude Production, to nové Transcending Obscurity Records, která sídlí v Indii. Skvěle ho propaguje a dělá to po celém světě,“ uzavřel Zdeněk.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků