Článek
„Přestože se celá řada barokních malířů zabývala malováním zvířat, bratři Hamiltonové byli pro svou vytříbenou techniku považováni za malíře zvířecích námětů par excellence. Johann Georg získal přezdívku malíř koní, Filip Ferdinand malíř ptáčník,“ uvedla autorka výstavy Ludmila Ourodová-Hronková.
Zajímavostí je, že Filip Ferdinand pracoval také pro Lichtenštejny a na dvoře císařů Josefa I. a Karla VI. V závěru života maloval také pro císařovnu Marii Terezii. Věnoval se malování ptáků i psů. Přestože soustavněji nepracoval ve službách rodu Schwarzenbergů, ti jeho obrazy oceňovali a své sbírky obohacovali nákupem jeho obrazů.
„Naopak Johann Georg před svým angažmá na císařském dvoře pracoval mnoho let i pro rod Schwarzenbergů. Na konci 19. století bylo v jejich sbírkách více než šedesát obrazů Johanna Georga a asi desítka obrazů jeho bratra,“ dodala autorka výstavy.
Johanna Georga de Hamiltona pozval před třemi sty lety na jihočeský zámek Hluboká kníže Adam František ze Schwarzenbergu. Do velkého sálu loveckého zámku měl namalovat deset rozměrných obrazů s náměty štvanic.
„Prý si je skicoval z balkonu loveckého zámku, když pro něho byly za tímto účelem na nádvoří zámku pořádány. Obrazy dokončil v roce 1722 a od té doby zdobily velký sál. V roce 1938 byly odvezeny a v současnosti se nacházejí na zámcích ve Štýrsku,“ řekla Ludmila Ourodová-Hronková.
Díky úsilí českobudějovických památkářů byly před třemi lety vytvořeny kvalitní velkoformátové fotokopie těchto obrazů, které se do velkého sálu loveckého zámku vrátily.