Hlavní obsah
K nejslavnějším dílům Marka Čermáka patří komiksové příběhy Rychlých šípů (Rychlé šípy v tajemném podvečeru Starého Města). Foto: repro Jan Šída, Právo

Dobrodružný svět posledního romantika

Výtvarník, countryový hráč na banjo v kapelách Greenhorns a Paběrky a tramp Marko Čermák oslavil v polovině letošního února osmdesátiny. K životnímu jubileu vznikla retrospektivní výstava nazvaná Marko Čermák/80 let, která trvá v pražské Galerii 1 do 30. května.

K nejslavnějším dílům Marka Čermáka patří komiksové příběhy Rychlých šípů (Rychlé šípy v tajemném podvečeru Starého Města). Foto: repro Jan Šída, Právo
Dobrodružný svět posledního romantika

Má i charitativní charakter. Vstup je zdarma, návštěvníci však mohou přispět dobrovolnou částkou. Výtěžek bude věnován na výcvik asistenčních psů.

Základem expozice jsou akvarely, na kterých se objevují členové klubu Rychlých šípů, i jejich konkurenti z klubu Bratrstva kočičí pracky. Právě tvorba komiksu s příběhy slavného čtenářského klubu, které vymyslel spisovatel Jaroslav Foglar, patří mezi kreslířovy stěžejní a nejpopulárnější práce. Komiks kreslili před ním tři jiní kreslíři – Bohumír Čermák, Václav Junek a Jan Fischer.

Po Fischerově smrti v roce 1960 si vybral Foglar Čermáka. Chtěl, aby figury dělal tak jako jeho předchůdce. Postupem času si však výtvarník vytvořil svůj rozpoznatelný styl. Fischer sází především na výraz tváří a dynamiku figur, zatímco druhý a třetí plán zobrazuje spíše schematicky. Marko Čermák má svá díla naopak propracovaná do poslední čárky. I strom nebo skálu někde v dáli prokresluje opravdu precizně.

Zajímavě vyznívají momentky ze života Rychlých šípů, které zasadil do reálných kulis. Třeba tam, kde členové klubu vystupují z pramice na břeh ostrůvku na Vltavě s panoramatem Karlova mostu. Nebo když Foglarovi hrdinové s údivem sledují, jak si členové Bratrstva kočičí pracky před hospodou v brdských lesích užívají pivo z velkých půllitrů.

Marko Čermák

Foto: Jan Šída, Právo

Naprosto bizarně pak působí obraz, na němž trio záporáků loví na břehu Vltavy mláďata potkanů. Tato zvířata, jak známo, byla velkou láskou jednoho z nich, Štětináče.

Ze všech výše uvedených prací je patrné, že Čermák umí pracovat i s nadsázkou i humorem. Nebere foglarovské téma smrtelně vážně a umí ho odlehčit. Díky tomu dokázal sundat Rychlé šípy, symbol dokonalosti, z kamenného piedestalu a vrátil je mezi normální lidi do skutečného města.

Smysl pro drobnokresbu

Jeho pečlivost je patrná nejen na výše popisovaných akvarelech s Rychlými šípy, ale také na krajinomalbách z Krušných hor, Brd, Křivoklátska nebo povodí Berounky. Všechno jsou to místa, která velmi dobře zná ze svých vandrů. Výtvarně se vzdalují klasické komiksové zkratce, spíše čerpají z klasického českého krajinářství devatenáctého století, ale také z impresionismu. Na těchto dílech je patrná Čermákova posedlost sebemenším detailem a smyslem pro drobnokresbu.

To se projevuje i u jeho filatelistické tvorby (v roce 2012 vytvořil poštovní známku věnovanou století českého skautingu) nebo při tvorbě turistických map (mimo jiné Karlštejnsko, Brdy nebo Česká Kanada). Také u knižních ilustrací, na nichž tajemný Široko drží v ruce ježka v kleci nebo zámečnický učeň Jan Tleskač pluje na svém vynálezu, létajícím kole, temnou noční oblohou.

K dokreslení atmosféry přispívají i figury členů Rychlých šípů a Bratrstva kočičí pracky v nadživotní velikosti, které pořadatelé umístili na prosklenou stěnu galerie. Návštěvník tak má dojem, že se sám při vstupu do výstavního interiéru stal součástí jakéhosi virtuálního komiksu. Získá tak pocit, že některá z vyobrazených dobrodružství zažil, nebo by aspoň teoreticky mohl zažít.

Kreslíř Marko Čermák v tomto pocitu utvrzuje již několik generací milovníků komiksů. Svou biografii nazval Poslední romantik, sám se ostatně jako poněkud zasmušilý pamětník starých zašlých časů vždycky cítil. Navíc intenzivně oslovoval lidi, pro které, stejně jako pro něj, se proměnila historická zákoutí Prahy (či jiných našich měst) v tajemná Stínadla a povodí Berounky jim připomínalo reálie z dobrodružných románů o traperech, indiánech či desperátech hledajících zlato v černých horách.

Výstava oživuje dávno zaniklý dobrodružný svět. Víří nostalgické vzpomínky na mládí, na zelenější trávu, blankytnější nebe a čistší vodu v řekách.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků