Článek
To, že Praha historicky nebyla jen česky mluvícím městem, už jsme vzali na vědomí. Avšak jen zvolna si přiznáváme, co všechno lidé, jejichž rodným jazykem nebyla čeština, pro Prahu udělali.Kolik z těch osobností známe? Jistě A. Loose, jeho Müllerova vila je dostatečně proslulá. A dál? Asi jen znalci vědí, co v Praze vytvořil J. Zasche, A. Mülstein, E. Katona, F. lehmann, E. Wiesner.
Jde přitom o domy, které patří k předním představitelům svých stylů, ať je to secese, moderna, funkcionalismus,o domy na významných místech, mezi nimiž překvapivě asi největší koncentrace bytových domů se najde v Holešovicích. Vily jsou po celém městě a administrativní budovy taky - např. palác Fénix (známý kinem Blaník) od F. Ehrmanna či palác Metro od bratří Kohnových.
Výstava představuje jednotlivé osobnosti stručnými charakteristikami a především velkorysými fotografiemi jejich staveb (snímky E. Havlová, P. Štecha, K. Cudlín. Staveb, které ve městě pravidelně míjíme, ale jen výjimečně víme, kdo je jejich autorem.
Prostor galerie stavby uvádí v nápaditém architektonickém řešení (P. Fanta), které jakoby evokovalo procházku ulicemi a náměstími, se zastávkami u několika modelů. Je to dohromady velmi působivá výstava. Objevná a skutečně dluh splácející. K tomu přispívá i doprovodná publikace, mnohem víc něž jen katalog, která uvádí 67 (resp. 72) autorů.
Splátka dluhu, Praha a její německy hovořící architekti Galerie Jaroslava Fragnera v Praze, 19. prosince 2002 16. února 2003, otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin, autor výstavy: Zdeněk Lukeš, pořádají: Nadace české architektury, Galerie Jaroslava Fragnera, Museum Ostdeutsche Galerie Regensburg. Ilustrační foto: Bruno Paul: Traubova vila v Praze, 1928 (dnes velvyslanectví Evropské unie), archiv autorky