Článek
V současné době moderuje v televizi VIP zprávy a připravuje se na hlavní role v muzikálech Adamsova rodina a Mamma Mia!, který bude mít premiéru v prosinci.
Kdy vás začalo přitahovat umění?
Když jsem byla malá, hrála jsem si na doktorku a vyráběla vlastní peníze. Bavilo mě je počítat. Starší sestra hrála na klavír a zpívala, takže bylo otázkou času, kdy i já začnu navštěvovat různé zájmové kroužky.
Ještě v osmé třídě to vypadalo, že půjdu na gymnázium, protože mě zajímaly jazyky a knížky. Jenže kolega od maminky z práce rodiče přesvědčil, abych zkusila rovnou bratislavskou konzervatoř.
Studovala jste v Bratislavě a pak v Brně na JAMU. Jakou kariéru jste plánovala?
Často jsem spojovaná se slovem kariéra. Já ale nikdy neplánovala, čeho chci dosáhnout, kdy půjdu do Národního divadla nebo kdy mě čeká Broadway. Všechny mé role byly hozené rukavice a mě bavilo je sbírat. Zásadním zlomem se stal konkurz na muzikál Drákula. Získala jsem v něm angažmá ještě před státnicemi v Brně.
Ale vaše nejznámější role byly televizní. Pomohly vám?
Hraní v televizi mi nebylo cizí, dělala jsem to už v Bratislavě. Pan režisér Chmieľ mi dal hlavní roli jeptišky v inscenaci Prvá noc pri mrtvej od Jakuba Arbese. Ale ty seriálové v Čechách pro mě byly výzva a dá se říci, že mi velmi pomohly. Lidé si mě začali pamatovat.
Měla jste jako Slovenka potíže se zvládnutím češtiny?
Na brněnské JAMU jsem měla na jazykovou průpravu herečku Janu Janěkovou, která nás začala hned učit mluvit. Třeba si přede mě sedla a dívala se mi zblízka na jazyk, aby mi korigovala výslovnost. Pomohla mi i profesorka Plesníková z konzervatoře.
Dostala jste Ceny Thálie i TýTý. Znamenají pro vás něco zásadního?
Když dostanete Cenu Thálie, je to šílené ocenění. Vezměte si, že členové poroty se musí jít na vaše představení podívat. Takže mě viděli například Václav Postránecký, Kamila Moučková, tedy lidé, kterých si vážím.
A tyto významné osobnosti se musely usnést na tom, že cenu dostanu zrovna já. Je to pro mě velké ocenění, ale na druhou stranu kvůli tomu nejsem nafoukaná. Je to závazek do budoucna a velká odpovědnost. Cenu mám zabalenou doma na skříni a nikomu se jí nechlubím.
Zajímá se o vás i bulvár. Vadí vám to?
Vadí mi, když překročí určité meze. Jednu dobu to dělal, takže jsem s ním přestala komunikovat. Zpětně se mi to jeví jako chyba. Vždycky musíte najít nějaký kompromis a je otázkou, kde končí má svoboda a začíná svoboda bulváru. Ale svět má rád konzum a my musíme s bulvárem asi koexistovat.
V současné době zkoušíte muzikál Mamma Mia!. Jak jste získala toto angažmá?
Když jsem se připravovala na konkurz do Karlínského divadla na roli Morticie, podobný realizační tým začal připravovat i muzikál Mamma Mia!. Pozvali mě také, a i když je pro mě každý konkurz stresující, přišla jsem. Původně chtěli přehrát roli anglicky, ale dva týdny před akcí to změnili na češtinu.
Vybrala jste si roli, kterou ve filmu hraje Meryl Streepová. Budete se jí inspirovat?
Náš scénář je napsaný jinak, pro divadelní verzi. Bude mít české texty a lidé se konečně po letech dozvědí, co se jim líbilo. Mimochodem, ten český text musí být řádek po řádku významově totožný s anglickým. Vše se muselo nechat schválit agenturou, která vlastní na muzikál práva.
Máte nějaký cíl, kterého byste chtěla dosáhnout?
Nemám, život mě dostatečně poučil. Vím, co znamená být nahoře i dole a co to obnáší. Chci být zdravá a snažit se žít v harmonii se sebou a světem. Je to pitomá fráze, ale je to tak. Nemám vysněné role. A kdybych dělala něco jiného, třeba hostesku nebo číšnici, stejně si u toho zazpívám a zatančím.